Že přímo volený president bude mocný, to bylo přeci jasné už když se o tom nápadu začalo poprvé mluvit.

Nevím, co Vás překvapuje.

V demokratické republice patří všechna moc (t.j. moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní) lidu. Lid ji ve volbách předává politikům.

Dříve ji předal ve volbách jen poslancům a senátorům, ti z ní pak část delegovali na jimi voleného presidenta, ten pak ze své sekundárně získané moci delegoval jmenováním na vládu a na soudce.

Dnes tu moc lid volbami předává presidentovi, poslancům a senátorům. Čili president ji již nemá odvozenu od poslanců a senátorů, ale má ji přímo od lidu, drží ji primárně. Je tedy logické, že je mocnější: není už orgánem druhé generace, ale generace první.

Chtěl-li kdo přímo voleného a přitom mocensky slabého presidenta, měl navrhnout odpovídající změny Ústavy, které by ho oslabily. To se však nestalo. A tak dle Ústavy je vláda vládou presidentovou a on při jejím jmenování není ničím vázán - a když jím jmenované vládě třikrát za sebou vysloví sněmovna nedůvěru, může "za trest" sněmovnu rozpustit.