Ne, nehodlám socialismus hájit, Jen hodlám pod stejným názvem zkusit popsat tu realitu trochu jinak.
V roce 1989 mi bylo 14 let a spoustu věcí jsem vnímal. Taková základní vlastnost socialismu byla šeď. Všude kolem, obava se odlišovat od davu. Taková jedna vzpomínka byla z podzimu roku 1989, když jsem byl v prvním ročníku na učilišti a spolužačka přijela v pondělí v červenobílých pruhovaných kalhotách. Na učiliště nemohla, vybočila z davu, musela odjet domů, přijet v oblečení vhodnějším. A ty hodiny co strávila cestou měla neomluvené. To je také vzpomínka na socialistickou realitu. A teď k té vyspělosti. Uniklo mi, v čem jsme vlastně tou velmocí byli. V průmyslu? Auta, motorky, elektronika, to vše bylo tragicky zastaralé. Koncepce Jawy, na které Franta Šťastný závodil a vyhrával, se nějak od té doby nezměnila. A tak to bylo se vším. Proč? To souvisí se zaměstnaností. Která byla stoprocentní. Což je samozřejmě nesmysl. Dělal každý, jenže to byla umělá přezaměstnanost. To co v klidu mohl vyrobit jeden člověk, dělali dva, nebo měli k ruce ještě pomocníka. Tím náklady na výrobu čehokoliv neúměrně stoupaly a ty peníze chyběly tomu podniku jinde. Jenže ony mu chybět musely vždy. Protože vše bylo státní a z toho co kde zbylo se dotovalo to ostatní. Takže podnik neměl z čeho financovat vývoj, růst. Třeba oblíbené téma bezplatného zdravotnictví a školství. Každý kdo tvrdí tuhle lež by si měl uvědomit jediné. NIC NENÍ ZADARMO. Vše musí někdo zaplatit. A tohle jsme platili všichni a tvrdě. Další věcí co autor článku zmiňuje, jsou potraviny. Když tedy bylo všeho všude dost, proč byl řezník a zelinář, omluva z mé strany těm co to dělali poctivě, nejbohatší z prodavačů? Nebylo to náhodou proto, že pokud jste něco chtěl, musel jste si to sehnat pod pultem a něco přidat? Ale proč, když přece bylo vše? Je asi zbytečné zmiňovat to, že v obchodech chybělo základní zboží. Ale proč to píšu. Stalo se pravidlem, že každý kdo kritizuje socialismus a komunisty se dozví, že straší zbytečně, že jsou jiní, lepší. Nejsou, důkazem je kandidátka soudružka Semelová. Soudružka hlásící se k odkazu velkého syfilitika. To není strašení, to je realita. KSČM se v letošních volbách nabízí šance dostat se k moci. A jak dokáží vládnout, jsme již jednou zažili. Na závěr bych si vypůjčil slova jednoho komunistického klasika. LIDÉ BDĚTE
