Zemanův mluvčí Ovčáček je Hitler

Dynamický život Jirky Ovčáčka nabírá na obrátkách, otáčkách a vůbec, je tady někdo, kdo by nechtěl být aspoň jednou jedinkrát v životě tak pravdomluvný jako Jirka Ovčáček? Například při naplňování kategorického imperativu?  

Jirka Ovčáček byl, krom jiného, i vynikající gymnasta.

Miloval cvičení na kruzích, na bradlech, na koni našíř i prostná, ale ze všeho nejvíc na kladině.

Nebylo dne, aby si nezacvičil na každém nářadí náročnou sestavu, za kterou by se nemusel stydět ani klaun Brdík.

Jenže na rozdíl od klauna Brdíka, či od jiných gymnastů, necvičil v trikotu, ale v obleku, jak se sluší a patří na gentlemana.

Stalo se však jednou, bylo to právě při cvičení na milované kladině, že se Jirkovi Ovčáčkovi nepovedl poskok vzad a on sebou praštil o zem.

Jiný by se válel na zemi, naříkal, ale Jirka Ovčáček byl hned na nohou.

„Jsou mnohem horší záležitosti!“ bagatelizoval svůj pád, rovnaje si kravatu jako každý správný gentleman, „pro mě je důležité, že zde teď máme určitý výsek mého života.

To se prostě stává v životě intelektuála, že občas selže, to je přeci věc všeobecně známá.

Vždy je důležité, jak život dál pokračuje!

Takové selhání českých intelektuálů v kritických obdobích máme velké množství.

Čapek taky spadl po Mnichovu z kladiny!

A Halík?

Ten z ní padá pořád!

Tady přece nejde o to, co říká Jirka Ovčáček!

Tady je důležité, co říká historie!

Přece si nebudeme v naší historii něco nalhávat!

To je neoddiskutovatelný fakt a já bych nerad, aby vznikl nějaký dojem, že odsuzuji sám sebe, jen proto, že jsem právě spadl z kladiny jako Čapek nebo Halík.

Já pouze říkám, a na tom trvám, že u mne došlo jen ke krátkodobému selhání!

Je třeba zůstat za všech okolností věren pravdě, ne jak Čapek, nebo Halík!

Buď chybu uděláte, nebo ji neuděláte!

Buď lžete, nebo nelžete!

Já tu chybu jsem udělal tak, jako tak!

A je to o to větší tragédie, že nejsem kvůli tomu zatčen a popraven jako Zdeněk Šmoranc, protože vedl v protektorátu odbojovou skupinu tiskových mluvčích.

Ano, chyba a tragédie není v tom, že jsem spadl z hrazdy, to se stalo i Čapkovi, ale chyba a tragédie je v tom, že jsem nebyl popraven!

Praví a správní gentlemanové byli lidé vzácných a krásných vlastností.

A já chci být takovým gentlemanem, ne ovšem z nějakého státního vyznamenání od pana prezidenta, které bych dostal bez mé skutečné zásluhy, ale po zásluze vším tím, co dělám. A tak jsem si vytvořil nový, vzorný život a snažím se jím žít, abych se stal pravým gentlemanem. Ne nějakým neexistujícím článkem ,Ovčáček je gentleman’, ale svými činy, celým svým životem!“

To řka, přiznav si svoji chybu a tragédii, vyšvihl se Jirka Ovčáček opět na kladinu a dokončil náročnou sestavu už bez jediného zaváhání.

Přiznat si svoji chybu a tragédii dokáže opravdu jen skutečný gentleman, z toho vyplývá, že Jirka Ovčáček je Hitler.