Zatímco pan učitel sledoval fotbal, ti lepší z nás byli myšlenkami v Ankaře

A modlili se za to, aby se Česko nepodílelo na pomoci Ukrajině. To se nakonec díky naši chrabré vládě podařilo, i když si prezident Pavel vyškemral účast na slavnostní večeři, aby nás zatáhl do třetí světové války s Ruskem

Čtvrtfinále fotbalového mistrovství světa mezi Egyptem a Argetinou bylo velmi napínavé i pro pana učitele, který už zažil ledacos a docela nedávno dokonce přežil i ústavní puč.

„Co myslíte, kdo vyhraje?“ ptal jsem se ho, když do konce tohoto veledůležitého mače, neboť se v něm rozhodovalo o účastníkovi čtvrtfinále, ve kterém už půjde opravdu do tuhého, jelikož z tohoto čtvrtfinále vzejdou semifinalisté mistrovství světa, zbývalo už jen posledních 85 minut řádného hracího času.

„Babiš! Dycky Babiš!“ vyhrkl pan učitel.

„Nemyslím v Ankaře, pane učiteli. Myslím tady ten fotbal,“ kývl jsem na televizní obrazovku v naší oblíbené tiché čajovně.

„Vím, kdo dnes vyhraje,“ řekl pan učitel a lišácky se usmál.

„Kdo? Egypt? Argentinci se mi zdají trochu bezradní, nedokážou si kloudně přihrát a ty jejich kopačky by taky potřebovali nakrémovat,“ mudroval jsem.

„Počkejte si na konec a sám uvidíte, kdo vyhraje,“ odpověděl pan učitel trochu tajemně.

A tak jsem si musel počkat na konec zápasu, abych se dozvěděl, kdo vyhrál.

A bylo to opravdu napínavé.

Zhruba v 75. minutě byl stále stav 0:2 ve prospěch Egypta, byl dle informací pana učitele kurz na jeho vítězství nějakých 1,07 (zatímco před zápasem byl kurz zhruba 10). Ovšem Argentinci předvedli neskutečný obrat, když v 79. minutě snížili na 1:2, čtyři minuty na to zařídil Messi úplatkem vyrovnání a v nastaveném čase pečetili z výstavního ofsajdu svůj postup do čtvrtfinále v poměru 3:2. Bylo mi navždy vyřazených Egypťanů trochu líto, byl jsem po konci dramatického zápasu nadšený fotbalovým zážitkem, na kterém se rovným dílem podílela obě mužstva, byť postoupit mohlo jen jedno.

„Tak nakonec vyhrála Argentina,“ řekl jsem panu učiteli.

„Myslíte, že dnes skutečně vyhrála Argentina?“ culil se pan učitel.

„Dala přece tři góly, sám jsem to viděl,“ odpověděl jsem.

„Možná dala Argentina tři góly, ale dnes vyhráli ruští sportovci, protože se mohou vrátit na olympiádu!“ vykřikl radostně pan učitel a vytáhl odněkud z trenýrek ruskou vlajkou, kterou tam měl schovanou po celý zápas a začal jí vítězně mávat tak, jak se sluší a patří na ruskou vlajku, která už zase bude na olympijských sportovištích triumfálně stoupat k nebi doprovázena rovněž triumfálními tóny ruské hymny.

Na to, že se pan učitel nikdy nekoupal v Moravě, natož ve Váhu, byla jeho radost tentokrát skutečně nelíčená...