Zákaz Protiproudu je hrubým pošlapáním svobody slova, ruští Běsi ožívají i u nás!!!

Je to paradox. Obdivovatelé Putina a jeho metod (např. pan Větvička) se bouří, když jsou proti nim uplatňovány právě Putinovy metody! Jak je to možné? Ale není samo Rusko jedním velkým paradoxem lidské existence?

            O ruském mnichovi byly popsány už tisíce, ne-li desetitisíce strojopisných stránek, své si k tomu řekl i Dostojevskij, původně ženijní důstojník.

            Ruský mnich, se kterým jsem rozmlouval já, se jmenoval stejně jako ruský prezident, což ostatně jen potvrzuje názor mnoha odborníků, že ruský mnich a ruský prezident je zpravidla jedno a totéž.

            Tento mnich bydlel v relativně pohodlné, třebaže nijak nezařízené díře díře o rozměrech asi jeden a půl metru na jeden a půl metru, hluboké asi dva metry a živil se výlučně četbou Nového zákona, víc ke štěstí a svému životu nepotřeboval.

            To byl nejspíše hlavní, i když ne samozřejmě jediný důvod, proč z jeho tváře vyzařovala nesmírná moudrost, která se, zcela pochopitelně, odrážela jednak v jeho myšlenkách, jednak v jeho způsobu řeči.

            „My, Rusové, jsme svatí nihilisté,“ řekl mi a já měl, co dělat, abych se udržel na nohou, protože by mne tato jeho moudrost zhmotněná ve slovech, jež se právě zahryzla do mého mozku jako Větvička do klobásky, nejspíše srazila ne zem.

            „Svatí nihilisté, Co je to za blbost, proboha?“ nedokázal jsem ovšem ovládnout svou aroganci, se kterou my, obyvatelé Západu, jehož zánik predikoval Spengler, pohlížíme na vše ruské, smějící se výroku, že třetí Řím je Moskva a čtvrtého Říma už nebude.

            Ovšem, že mi to, co řekl ruský mnich, muselo připadat jako náramná blbost!

            Copak můžou být nihilisté svatí?

            To je stejné, jako kdybych řekl, že Nietzsche je reinkarnovaný sv. Pavel!

            Řekněte sami, jak může být nihilismus, který se staví proti životu, jenž je božím darem, svatým!?

            A přece tomu tak je, jak mi vysvětlil ruský mnich, jménem Vladimir!

            „Vůle k životu, je vůle k smrti. Uvaž sám, člověče, co by s námi bylo, kdyby u Krista zvítězil pud sebezáchovy nad vědomím povinnosti dokončit svou svatou misi, kterou jej pověřil jeho Otec!“ pravil mnich Vladimir a s neskrývaným gustem pokračoval, „nelze být ovládán pudem sebezáchovy a přitom doufat v život věčný!

            Vůle k životu je popřením všeho, co je skutečné, protože se nalézající v Kristově království.

            Čím je tento svět?

            Jen přeludem, Ďáblovým mámením!

            A proto i lpění na životě není ničím jiným než uctíváním Ďábla!

            Ale, my Rusové, jsme se, na rozdíl od vás, na rozdíl, od všech ostatních národů a ras, Ďáblu vzepřeli. Jak to je, ti hned vysvětlím, jen co se trochu pomodlím!“

            Ruský mnich poklekl před obrázkem svého svatého prezidentského jmenovce a asi dvě hodiny se před ním vroucně modlil k bohu.

            „Vzepřeli jsme se Ďáblu,“ skutečně pokračoval mnich Vladimir tam, kde skončil před svou modlitbou, „protože jsme, my Rusové, nihilisté. Ruský lid je lidem nihilistů, a proto máme božské poslání, jak to velmi správně konstatuje Dostojevskij a především náš prezident. Tak je to, milý brachu, že náš ruský a vším ruským skrznaskrz prostupující nihilismus je tím nejnáruživějším přitakání životu, ovšem životu metafyzickému.

            Němci si mysleli, že jsou nihilisté, že mohou popřít vše lidské a tak zvítězit nad světem, ovládnout jej, nazývali to triumfem vůle. Snad byli nihilisté, ale měli smůlu, že napadli nás, kteří jsme ještě větší nihilisté, než jakými byli Němci. Proto jsme zvítězili nad fašisty, protože jsme pohrdali lidským životem ještě víc než oni, to jest, pohrdali jsme především životem vlastním, a proto jsme ve svaté válce zvítězili stejně tak, jako nad tímto světem zvítězil Kristus. protože i on pohrdl svým vlastním životem.

            Už rozumíš tomu, proč všude po nás, Rusech, zůstává všude jen zkáza a spoušť?

            Co děláme, děláme dobře, protože jsme Rusové, ale právě proto, že jsme Rusové, nemůže po nás zůstat nic než zkáza a spoušť. Vedeme svatou válku s fašisty, ale v této svaté válce zvítězíme jen tehdy, když budeme těmi skutečnými fašisty my, a my těmi skutečnými fašisty jsme, proto je každá naše válka proti fašistům svatá!

            Kdybych nebyl ruský mnich, odporoval bych nyní sám sobě, ale právě proto, že jsem ruským mnichem, mluvím teď tu nejčistší pravdu.

            Ptáš se, kde je tady Bůh?

            Bůh je všude tam, kde je cokoliv ruského, samo Rusko je Bohem!

            Náš ruský nihilismus je tou nejopravdovější formou křesťanství, nebo když to řeknu na prudko jinak, není možné být křesťanem, a nebýt Rusem!

            Tak je to, můj milý, a jinak tomu nemůže být, protože nám Bůh svěřil povinnost rozhodovat o tomto světě, rozhodovat o tom, kdo je špatný, a kdo dobrý!

            Dobrý je Rus a špatní jsou ti všichni ostatní!

            A kdo to nepochopí, kdo se tomu vzepře, bude rozdrcen, protože to není naše svaté právo, ale naše svatá povinnost rozdrtit každého, kdo je špatný, to jest, rozdrtit každého, kdo není Rus!

            Jistě víš, že katolická církev o sobě svatosvatě prohlašuje, že je Kristovým tělem. Ale to je zásadní, v mnoha ohledech i nebezpečný omyl. Kristovým tělem není nějaká katolická nevěstka, která obcuje s Ďáblem, které je ovládána homosexuály a jinou hříšnou svoločí, Kristovým Tělem je samo Rusko!

            Proto je válka proti našim nepřátelům válkou svatou, protože, kdo je nepřítelem Ruska je i nepřítelem Krista.

            A naším nepřítelem je celý svět, a proto tento svět musí být zničen, protože zničení tohoto světa bude vítězstvím Krista!

            Je přece psáno, že Kristus nepřijde podruhé dřív, než bude tento svět, plný hříchů a nenávisti k Rusku, což je hřích ze všech hříchů nejsmrtelnější, zničen,

            A my, Rusko, jsme tím, kdo bojuje proti Antikristu, který ovládl tento svět, který ovládl lidi prostřednictvím pudu sebezáchovy!

            My tento pud nemáme, protože skrze nás, Rusy, uskutečňuje Bůh svůj plán lidské spásy, jehož podmínkou je ovšem zničení tohoto světa a vítězství nad Antikristem.

            A my, Rusové nad Antikristem zvítězíme, protože jsme boží lid a pohrdáme vším, čím se nás Antikrist snaží svést z naší pravé, to jest ruské cesty!“

            Ruský mnich Vladimir domluvil a jeho řeč na mne velmi zapůsobila.

            Pod vlivem jeho slov, pociťuje ve své duši cosi nevýslovně mystického, vidě v Rusku skutečně Krista, vytáhl jsem z kapsy řád Bílého lva I. stupně a připjal jej ruskému mnichu Vladimirovi na jeho mnišský oděv.

            „Normálně se tento řád jen propůjčuje, ale já ti ho uděluji na věky věků. Je to slovanské vyznamenání, nemusíš se ničeho bát,“ řekl jsem dojatě.

            Mnich Vladimir se mi poklonil po pás, poklonil se tak hluboce, jak hluboce se dovedou poklonit jen Rusové.

            A v tu chvíli do mne vstoupil zlý duch a učinil ze mne fašistu.

            Využil jsem toho, že je mnich Vladimir v předklonu a vší silou ho kopl do obličeje. Mnich Vladimir se pochopitelně skácel k zemi. Hupnul jsem na něj a chytl mu jeho hlavou a začal jí mlátit o hliněnou stěnu jeho nory.

            „Drž už hubu, ty ruský nácku, přestaň už vyhrožovat! Nic jiného neumíš, jen všem vyhrožovat!“ řval jsem jak šílený, tak dlouho, dokud nebohý mnich Vladimir nevypustil svou bohabojnou svatou duši.

            V tu chvíli z něho vylétla černá holubice se zelenou ratolestí, symbolem míru, ve svém zobáku.

            „Já fašista, co jsem to udělal! Ubil jsem k smrti ruského mnicha!“ zhrozil jsem se svého zrůdného činu, který jsem spáchal v pominutí smyslů, ovládán fašistickým zlým duchem.

            „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé,...,“padl jsem na kolena, prose Boha za odpuštění, tak dlouho, až mi Bůh skutečně odpustil a já se stal ruským mnichem, jako ten, koho jsem zabil, a jehož mnišská nora je nyní mým příbytkem, z něhož laji a hrozím Antikristu, v němž posílám vše neruské do horoucích pekel....

            P.S. Hořce lituji toho, že zablokovali Protiproud, tam by mi to jistě zveřejnili, zkurvená cenzura!