Za skandální nepovažuji výroky pana Baxy, ale výroky pana prezidenta Zemana

Možná, že se mnou mnozí souhlasit nebudou. Ale takové já odsuzuji, protože jedině tak bude v České republice zachována svoboda a demokracie! 

Z prezidenta, s hlavou nahnutou již zcela na bok, táhly jitrnice, když promluvil k soudci, jenž byl u něj na pracovní návštěvě: „Víte, já si vás dokážu představit na místě Předsedy ústavního soudu.

Ó, jak jste moudrý, vůbec nejste primitivní hlupák, ani fašizující lůza, ani lepšočlověk!

Zrovna jedni takoví lepšolidi si u vás na soudu stěžují, že jsem nejmenoval nějaké čučkaře za profesory.

Víte, já z hloubi duše pohrdám lidmi, kteří nic nedokázali.

A ti, které jsem nejmenoval profesory, jsou stejní blbci jako novináři.

Nic nedokázali, a ještě to jsou blbci.

Proto je nejmenuji profesory!

Blbec nemůže být nikdy profesorem!

A blbec nemůže být ani předsedou Ústavního soudu!

Dokážu si Vás úplně představit!“

Hlava prezidenta nahnula se ještě víc, takže se převážila a stáhla prezidenta ze židle. Prezident ale ze země nevstával, ani se o to nepokoušel, z koutku úst mu začaly téct sliny, jako by byl paralytikem, jehož myšlenky se již zcela  proměnily v jakousi, obsahu žumpy nápadně podobnou změť.

„To je vše!

Můžete zase jít!“ nařídil soudci prezidentův mluvčí, dodávaje významně, „přemýšlejte o tom, co vám řekl pan prezident!“

Soudce již vycházel ven z budovy prezidentské kanceláře, když v tom uslyšel, jak na něj kdosi volá, ať počká.

Ohlédl se a spatřil červenolícího kancléře, jenž k němu celý udýchaný přibíhal.

„A to ti říkám, že ti žádné místo předsedy ústavního soudu nabídnuto nebylo, ty hajzle!

Pan prezident prezentoval jen své stanovisko!

Rozumíš!

Jestli někde cekneš, tak uvidíš!

Skončíš jako každý, kdo politicky zaútočil na pana prezidenta!

Čuchni, smrdí krchovem!“

A na důkaz svých slov strčil kancléř soudci pod nos svou pěst.

Jsou to ale darebáci, tito někteří soudci, takto veřejně si říct o funkci!

Co když nějakého politika skutečně napadne, aby tohoto soudce s mnohaletou soudcovskou praxí, někdejšího náměstka ministra spravedlnosti, který se pak sám stal předsedou ústavního soudu, opravdu navvrhl na post předsedy Ústavního soudu?!

Myslím, že takový politik by z toho měl pro sebe vyvodit patřičné důsledky, nejlépe pak podat okamžitou demisi, je-li premiérem!