Výsledek vládnutí čtyřdemolice, s. europoslankyně Konečná musí bydlet v komunálním bytě!

Zdravím vás v tomto předvánočním čase! Věřím, že vás vánoční shon úplně nepohltil a budete tak mít čas začíst se do našeho pravidelného ohlédnutí za politickým děním minulého týdne

Ne všechno bylo v Sovětském Svazu, respektive bolševickém Rusku tak vyloženě špatné, jak se nám snaží namluvit naše současná fašisticko liberální vláda, která funguje pouze na šíření nenávisti vůči Babišovi a vůči Rusku, nic jiného ani totiž neumí a za nic jiného není ani světovými sionisty placená.

Věřte, a na internetu najdete proto množství důkazů, že v Sovětském svazu a v bolševickém Rusku byla i spousta vynikajících a báječných věcí, o kterých mainstreamová média v čele s Českou televizí, zarytě mlčí, protože nynější společenský řád, ve kterém žijeme, tj. kapitalismus, je řádem otrockým, jak vám s radostí řekne každý pan Lněnička.

Jednou z těchto báječných věcí byly i tzv. komunální byty. Jedná se o skutečně geniální vynález, kdy do státem vlastněného bytu (rozuměj státem povětšinou zabaveného bytu) jsou nastěhování všelijací lidé podle zcela jednoduchého klíče, kdy jedna rodina obývá právě jeden pokoj, přičemž kuchyň a toaleta s koupelnou (jsou-li přítomny) se nacházejí ve „společném vlastnictví“ všech obyvatel bytu.

Není divu, že tento recept na řešení bytové krize nedal spát s. Kateřině Konečné, která tuto geniální myšlenku, navzdory hrozícím represím ze strany brutálního Fialova režimu, oživila a uvedla v praxi, jak jsme se sami mohli přesvědčit při návštěvě komunálního bytu, ve kterém soudružka Kateřina Konečná žije.

„Už jsem se nemohla dívat na to, jak asociální Fialova vláda připravila polovinu národa o střechu nad hlavou,“ řekla nám s. Kateřina Konečná na úvod naší návštěvy a pak s milým, pro ni taky typickým úsměvem, pokračovala, „,Stačilo, Fialo!’ řekla jsem si nahněvaně a praštila kladivem do stolu tak, až srp, který na něm ležel povyskočil a pokračovala, „,ochlasta a zrádce národa Havel pořádal se svými ztroskotanci a zaprodanci, které platila CIA, aby se NATO mohlo rozšířit na východ a vést útočnou válku proti Rusku, bytové semináře a bytová divadla, a já zase udělám ze svého bytu komunální byt na protest proti Fialově režimu!’“

To jsem si, já europoslankyně řekla, a jak jsem řekla, tak jsem i udělala, my komunisté, revoluční avantgarda, jsme už takoví, co řekneme, to i uděláme.

Proměnila jsem svůj vlastní byt na komunální byt (a až vyhrajeme volby, tak si ho i sama zestátním), ať si Fiala klidně trhne nohou!

Já prostě nedovolím, aby lidé v Česku byli připravování o střechu nad hlavou jen proto, že si přejí mír!“

A musíme potvrdit, že se přeměna vlastního bytu v komunální byt Kateřině Konečné skutečně povedla. Z každého pokoje na nás vykukovala nějaká rodina, místnost, která předtím sloužila jako pokoj pro služku, respektive asistentku soudružky europoslankyně, obýval nějaký bývalý lampasák, ale ne samozřejmě zrádce národa a estebák Pávek, ale lampasák, který nezradil a byl připraven v listopadu 89 připraven potlačit kontrarevoluci.

„Máme to tady opravdu pěkné,“ museli jsme soudružku Kateřinu Konečnou pochválit po prohlídce komunálního bytu, ve kterém se v tu chvíli mohlo nacházet jistě ne méně než dvacet řádně přihlášených osob.

„Ano, jsem ráda, že jsem poskytla tolika lidem střechu nad hlavou, o které je připravil zločinný fašistický liberální režim. Každá rodina má svůj vlastní pokoj, já s manželem a dětmi spíme rovnou v předsíni. Večer si vždy roztáhneme na zemi karimatky a spíme na nich nerušeně až do rána, kdy lidé vstávají na úřady, aby si šli vyřídit sociální dávky, protože je Fiala připravil o práci.

Kuchyň, sociální zařízení, zimní zahradu, vířivku a bazén pak sdílíme společně, stejně jako lásku k Rusku a k Putinovi a stejně jako nevyléčitelnou nenávist k Fialovi a k Západu. Řeknu vám, nikdy mi nebylo tak dobře jako teď, když žijeme v komunálním bytě,“ svěřila se nám s. Kateřina Konečná.

„Inu čím hůř, tím pro vás komunisty líp,“ přikývli jsme chápavě a nechali se pozvat oním bývalým lampasákem do jeho pokojíku na šálek horkého (a ovšem i hořkého, protože na cukr už tomu nebožákovi už nezbyly peníze, protože ho Fiala ožebračil) čaje z pravého samovaru, pro který se v této klícce, kam lampasáka zahnal zločinný Fialův režim, nebylo pomalu kam už hnout…