Vyloučení Ruska z olympiády není vůbec žádná náhoda!

Kdyby korejští pořadatelé nevykáceli posvatný háj kvůli rozšíření nějaké pitomé olympijské sjezdovky bylo by všechno určitě jinak (přijeli by hokejisté z NHL i z KHL, atd.)

            Melnikov s Duginem seděli u samovaru, který Melnikov předevčírem přinesl domů od Černyšenka výměnou za bobří kožich, a pili čaj, majíce mezi zuby kousek cukru.

 „Nu, což pěkně nás ponížili.

Copak Rus může bojovat za pod neutrální vlajkou za svou vlast?

Něco takového je horší, než kdyby nám zakázali účast úplně!

Budeme stát na stupních vítězů, ale už nebudeme Rusové, ech, čert aby je vzal!“ odplivl si Melnikov.

„Válka mezi Západem a Východem právě vrcholí. Pchjongčchang je biblickým Armagedonem, kde se střetneme s globálním Antikristem.

Stojíme na prahu už ne studené, ale skutečné války mezi Západem a Východem,“ řekl Dugin a pokračoval, „proto je třeba definovat pozice, spojit mysl ruského národa, je potřeba vrátit se k tématu, jež bylo ústředním tématem 19. století.

V našem národě totiž ještě není vyřešená otázka sporu mezi slavjanofily a zapadniky, kteří jsou prezentování liberálním klanem a kteří jsou v drtivé menšině, neboť jsou to ti, kteří tvrdí, že naše vyloučení z olympiády je spravedlivé a že je nutné, aby se ruský sport uzdravil.

My však víme, ve světle olympiády v Soči, že ruský sport může jít i vlastní cestou. My jsme se na ni vydali, my po ní půjdeme!“

Načež Melnikov zvolal: „Ti naši sportovci, kteří budou startovat pod neutrální vlajkou, jsou zrádci!“

Dugin přikývl: „Je dobře známo, že za agenturou WADA stojí geopolitické zájmy USA, jakož i jiných států, včetně Izraele, které manipulují s andopingovými kontrolami.

Ale ve skutečnosti nelze vydávat odhodlání našich, ruských sportovců a sportovkyň reprezentovat svoji vlast, bojovat za ni na sportovních kolbištích za státem organizovaný dopingový systém.

Ne, zlem není tato posvátná touha našich ruských sportovců a sportovkyň slyšet ruskou hymnu spolu s celým národem u televize. Zlo, kolosální, je Západ.

A na boj s tímto kolosálním zlem, s tímto Antikristem je nutné mobilizovat upřímné, vnímavé a skutečně čestné lidi.

Ať se k nám přidají ti, kteří jsou ve válce s moderním světem!

Ať se k nám přidají Šichtařové, Petříci, Vyoralové, Větvičkové, Hájkové, Jaklové!

K nám, k Rusku, k Pravoslaví, k našemu křesťanskému boji za věčnost, za Krista, za Pravdu!“

„Svatá pravda, bojkotujme tu olympijskou šaškárnu! Kdo se bude dívat kdekoliv na světě v televizi na olympiádu bez ruských sportovců, ten jde s Antikristem proti nám, ten jde proti naší informační strategii!“ zvolal Melnikov.

„Hovoří se o boji s dopingem, ale to je třeba brát s rezervou,“ řekl Dugin a postavil se na hlavu, „naše cesta je Ruskou cestou a proto je založená na zcela odlišných principech. A toto už není válka s dopingem. Toto už je v konečném důsledku duchovní válka světla, válka ducha, která je, jak se ukazuje, nejvážnější částí konkrétní otevřené geopolitické horké války, na jejímž počátku stojíme, která už probíhá.

Vyloučení Ruska z olympiády není náhoda. To je symbolický moment, který nás sjednocuje ke společnému boji za boha, jeho Světlo a Ducha, který vedeme proti jeho protivníkům.

Samozřejmě, nemůžeme mít na zřeteli jen čistě fyzické aspekty. Ty jsou velmi důležité, např. děla, jaderné zbraně, olympijské medaile. Ale naší nejúčinnější zbraní je víra. Naší jistotou je bůh, ne start na olympiádě. Když bojujeme jen za své vlastní, sobecké zájmy, za co nejvíce zlatých medailí na olympiádě, pak bůh není na naší straně.

Ale když bojujeme za Pravdu a Světlo boží, třeba i na olympiádě, za naši církev a víru, potom, i když jsme Západem neustále ponižováni, bůh bude na naší straně. Existují síly, které se stavějí proti bohu, například WADA, ale porazit ho nemohou.

A tato olympiáda, to je ona duchovní bitva, poslední bitva, která se nám rychle blíží.

Teď už nemůžeme, ani nesmíme pochybovat o jedině možné správnosti naší cesty, protože teď už před námi vyvstává aktuální, velmi plastický obraz našeho nepřítele. Když se na něho podíváme trochu pozorněji, spatříme tvář Ďábla!“

Načež Melnikov vstal a vykřikl: „Lidi, vzpamatujte se! Každého, koho zaženou do kouta, se změní v tygra!“

Načež Dugin řekl, stojící pořád na hlavě: „Nemůžeme jít za lidské hranice, nad rámec člověka. To, co se odehrává v našem ruském srdci, to není doping, jak to chce prezentovat Západ, to je rozhodování se mezi bohem a Ďáblem, to je rozhodování se mezi egoismem a láskou a pomocí bližnímu.

Kdo odmítá doping, odmítá proto i boha.

A říká se přece, že království boží je v nás. A když ho v sobě najdeme, tak i v nás bude ráj.

Olympijské medaile, o které nás chce Antikrist připravit, to není nic jiného, než jen materiální rámec velmi jednoduchých, ale důležitých věcí, které se dějí v našem srdci, v naší ruské duši, jsou to jen atributy, bez kterých se ve finále obejdeme, kdežto Antikrist bude poražen!“

Na to už Melnikov neřekl nic, a tak bylo slyšet už jen jeho srkání čaje, zatímco Dugin stál pořád na hlavě, v obličeji už celý rudý od krve, která se mu tam docela přirozeně nahrnula.