Výkonný výbor trenéra Pešána u reprezentace ponechal. Víte, díky čemu?

Pokud ne, tak si přečtěte můj druhý dnešní článek. TASS je zplnomocněn předem prohlásit, že v tom sehrály určitou roli i dresy s nápisem CCCP

Turnaj v Moskvě dopadl nad očekávání dobře, a tak se při jeho hodnocení odehrál mezi šéfem hokejového svazu Králem a trenérem Pešánem následující rozhovor.

KRÁL: „Hra byla dobrá, o to nic, nemusíš mít žádné výčitky, jako že bys něco zanedbal při videorozboru. Hlavně, že jsme prohráli s Rusama, to bych si vyčítal, zkazit Rusům oslavu výročí, když měli takový pěkný dresy.

PEŠÁN: „Však jsem musel kluky držet hodně zkrátka. Chtěli si přelepit korunku nad tou naší slepicí. Víš, aby to bylo jako šedesátém devátém na mistrovství světa. Řekl jsem jim jasně, kdo si přelepí korunku a dá góla Rusům, nejede do Pekingu!“

KRÁL: „Ještě, že se toho nedožil Holík. Fanatičtějšího rusofoba, aby člověk pohledal! Ten by nám tu na svazu udělal pořádnej průvan!“

PEŠÁN: „Holík? Kdo to je?“

KRÁL: „Ale jeden takový, dovezl medaili z juniorského mistrovství světa a tak si myslel, že může všechno kritizovat. Ale stejně taky bral, všichni tady bereme.“

PEŠÁN: „Aha, tak to jo. Aspoň víme, že Gulaše a Kováře do Pekingu nesmíme vzít, když nedoržují taktiktu, k něčemu ten turnaj byl přece jen dobrej.

KRÁL: „Ale stejně je fajn, že ti Rusáci měli to CCCP. Mně se ti člověče, úplně zamlžily oči dojetím. To byly zlaté časy! Měl jsem čerstvě po škole, seděl jako záklaďák na štábu divize a chodil spát hezky domů, to víš, byl jsem expert na trestní právo.

            A ani mě to moc nestálo, stačilo jenom, nakreslit plánek bytu a bylo to, měl jsem od nich pokoj, ne jak Nohavica, ten jim toho navykládal stokrát víc než já.

            No a pak jsme, když jsme je v osmdesátém pátém porazili, to byla, kamaráde, satisfakce jako hrom!

PEŠÁN: „Počkej, nehrál tehdy za Rusy nějaký Larionov?“

KRÁL: „Jo, v první lajně. Čéče, on ti pak vsítil jako nejstarší hráč gól ve finále Stanley cupu.

            Ale víš, co nechápu?“

PEŠÁN: „Co nechápeš?“

KRÁL: „Proč šel vlastně do NHL, když měl v Moskvě jako poručík Sovětské armády dvoupokojový byt?

Má v Moskvě dvoupokoják a odejde do NHL, to mi hlava nebere, co by jiní za to dali!

Vezmi si třeba takového Balderise!

Ten do NHL sice taky odešel, ale až v třiceti šesti a jen díky tomu se mohl vzdát nejstarším hráčem, který vstřelil svůj první gól v NHL!

Nebo si vezmi, čéče, teď ty jejich juniory, co hrají za mořem a sami se vzdali reprezentace, protože dobře vědí, že nejlepší hokej se hraje v Rusku a oni by to v reprezentaci jenom kazili.

Tomu se říká zodpovědnost, sebekritické zhodnocení svých schopností, to dokážou jen Rusové, tuhletu sebekritiku, říct jasně a otevřeně, hraju za mořem, na reprezentaci nemám, ať dostanou místo mě přednost ti, co hrají v Rusku!

Řeknu ti, něco takového by se u nás nestalo, taková sebekritika.“

PEŠÁN: „No tak určitě, je pravda, že v sebekritice máme ještě co zlepšovat.“

KRÁL: „No, jo, nikdo není dokonalý. Za tu prohru s Rusákama si ten Peking zasloužíš, člověk si vždy rád zavzpomíná na časy mládí. A s tím, jak tam dopadneš, si hlavu nelam, vždyť je to jen olympiáda. Takovejch ještě bude.

Já to tady v létě zabalím, a pak ať se staraj jiní, když jim nejsem dost dobrej.

            Taktiku už máš?“

PEŠÁN: „No, něco se mi v hlavě už honí. Víš, že bychom to třeba hráli jak ti Rusáci.“

KRÁL: „No, to není špatnej nápad. Akorát je pech, že už máme schválený drezy, víš, jako, že bychom nastoupili ve stejnech drezech jako v pětavosumdesátým.

            A víš, co by bylo ještě fajn?“

PEŠÁN: „Co?“

KRÁL: „Kdybychom mohli nastoupit i ve stejný sestavě.“

PEŠÁN: „To, jo, ale pochopili by hráči tu moji taktiku?“

KRÁL: „No, jo, to je pravda, na to jsem zapomněl. To by asi nepochopili, hokej se za tu dobu posunul mílovými kroky vpřed.“

PEŠÁN: „To jsem rád, že mi důvěřuješ.“

KRÁL: „Komu jinému už bych měl důvěřovat než tobě, když máš koncepci? A co jinak dobrý, vousy v pořádku, nemáš v nich žvejku? Čéče, tys tam na tý střídačce žvejkal, já měl strach, aby ti ta žvejka nevylítla ven a nepřilepila se ti na fousy!“

PEŠÁN: „Jo fousy dobrý, už jsem byl v bárbr šopu. Tak na tom Pekingu jsme domluvený, vlítnem na ně, to ti slibuji.“

A právě tento přesvědčivý slib působil velmi sympaticky a tak šéf českého hokeje navrhl, aby Pešán zůstal u reprezentace až do Pekingu, což výkonný výbor, včetně Jaromíra Jágra, jednomyslně schválil, jako za starých časů dresů CCCP a slavného trenéra Kotěnočkina...