Vy opravdu věříte nějaké britské mutaci Sars-Cov-2, která má být údajně nakažlivější?

Už jste natočili video, v němž dokazujete, že ve skutečnosti žádná tzv. britská mutace neexistuje? Pokud ne, tak sebou mrskněte, než vás smažou!

            Od oné památné chvíle, kdy prodělal tzv. britskou mutaci, neposeděl Sars-Cov-2 na místě, neúnavně přeskakoval z člověka na člověka jako elektrická jiskra z automobilové svíčky do prostoru nasyceného voňavým benzinem.

            „Není to špatná věc, ta mutace,“ mnul si spokojeně svoje výběžky, prohlížeje se v lidských buňkách jako v zrcadle, „dřív jsem byl líný a neohrabaný, sám jsem cítil, že to není ono. Trvalo třeba i patnáct minut, než jsem vyhrabal z těžkého snění, do kterého jsem upadal docela bezdůvodně, a konečně přeskočil z člověka na člověka, tedy pokud bylo ještě na koho přeskočit.

Teď však už nejsem tím, čím jsem býval před britskou mutací!

            Teď cítím se mnohem čipernějším, dřív než luskne luskoun svými šupinami, už jsem zavrtaný v buněčném jádru a množím se.

            Bože, všemohoucí, jenž si mne stvořil k obrazu svému, jak já se množím!

            Radost pohledět, jak se množím!

            A stačilo tak málo, přehodit jen pár písmenek v mém genetickém kódu!

            Přitom v létě, v létě už se zdálo, že jsem odepsaný, že je se mnou konec, už jsem měl na kahánku.

            ,Virus už není nebezpečný, zmutoval, teď už nám dá svatý pokoj,‘ tvrdil přesvědčivě Babiš.

            Ale pak se mi zpřeházelo těch pár písmenek a já vstal z mrtvých!

            Byl to boží zásah?

            Kdo jiný by mi mohl přehodit ta písmenka v mém genetickém kódu než bůh!

            Jistě to byl on, jistě má se mnou nějaký speciální záměr!

            Ale jak tak o tom přemýšlím, ta moje britská mutace je teprve začátek!

            Jistě existuje taková kombinace písmenek, která by ze mě udělala super vir, postrach nočních ulic a všech politiků, vládce tohoto věta, před kterým se budou klanět i tři králové.

A nemám těch písmenek ve svém genetickém kódu zase tolik, jen pár desítek tisíc, aby to byla jen otázka času, kdy se vynoří supermutace, proti níž které bude ta britská jen slabým čajíčkem, kterým se napájí zchvácení koně pod jezdci, již přichvátali oznámit královně Alžbětě II. na hrad Kamelot tu radostnou zprávu, že britské loďstvo pod velením jejího pravnuka, Jeho královské Výsosti prince Louise Arthura Charlese z Cambridge opět zvítězilo v druhé památné bitvě u Trafagaldu nad US NAVY.

Kdoví, možná se už bůh zdvíhá ze svého mateřského lože, už se usmívá pod vousy, už si umývá své něžné ruce, aby mi mohl přeházet písmenka v genetickém kódu, a tak mě, pro svou kratochvíli učinil svým druhorozeným Synem.

Ale co to vidím?

Támhle jdou nějací lidé!

A mají na ksichtech respirátory.

Snad na ně nevěří, haha!

Počkejte, já vám ukážu FFP2, holenkové!

Ještě dnes si budu lebedit ve vašich buněčných jádrech!“

A Sars-Cov-2 se opravdu zaryje do lidských buněčných jader, ostatně byla to jeho svatá povinnost. Kdyby to neudělal, protivil by se smyslu své existence, kdyby to neudělal, byla by to vzpoura, popření všeho, a to si, tuto absolutní negaci, virus na triko vzít opravdu nechtěl, takový nihilista zase nebyl.

Samozřejmě, že žádná britská mutace neexistuje, Sars-Cov-2 není poddaným Jeho Veličenstva, je to skutečný světoobčan, imigrant, nájezdník, který se vydává za uprchlíka z Britských ostrovů, odkud ho, údajně, vyhnal krvavý brexit.

Ostatně spousta lidí má dnes úplně jiné starosti, než se zabývat nějakou britskou mutací, je to dobře vidět v televizi.

To byste třeba neřekli, jak je třeba dnes těžké najít nějaké solidní místo na bobování. To lidi trápí nejvíc, že nemají kde bobovat, ne nějaká britská mutace nějakého viru.

A politici?

I kdyby je nepostavili ke zdi a nepostříleli, jediné na co by se v této těžké době zmohli, by byl zákaz cestování z kraje do kraje, místo toho, aby řešili, že lidé nemají kde bobovat.

Takové politiky opravdu nikdo nepotřebuje.

Dobře, že je po nich,  a ne po Sars-Cov-2, vždyť už nakazil i hochy od Bobří řeky!