Větva a jeho parta

Opravdu netuším, proč to ten člověk dělá. Nuž, snad tomu věří, a víra, jak známo uzdravuje. Ale myslím, že už mu nic nepomůže, leda snad jen vepřové sádlo

            Větva byl nejčestnější a nejpoctivější chlapec z celé ulice. Všechna děvčata ho obdivovala a všichni kluci taky, až na pár hajzlů, kteří se ho báli jako Putin Ukrajiny.

            Ti nejlepší z chlapců směli být členy Větvovy party, jež byla tou nejvyhlášenější partou širokou daleko.

            „Náš vůdce je Větva!“ chlubili se chlapci z Větvovy party a všichni ostatní jim záviděli.

            Kdo by nechtěl, aby jeho vůdcem byl Větva?!

            Když vypukla mírová operace na Ukrajině, nařídil Větva klukům ze své party: „Nesmíme stát s rukama v kapsách a nečinně přihlížet, jak fašisté a nacisté zabíjí naše vojáky, kteří přinášejí Ukrajině mír.

            Musíme se sami přihlásit do mírových jednotek!

            Pojďme za strýčkem Kadyrovem, ať nás vezme do své jednotky a půjdeme likvidovat fašisty, aby byl mír!“ vyzval Větva chlapce ze své party.

            „Za Rusko! Za Putina!“ výskali chlapci a rozběhli za strýčkem Kadyrovem.

            Strýček Kadyrov přijal Větvu a jeho partu ze vší úctou, pohostil jej tím nejlepším, co se v jeho paláci našlo.

            Když však bylo po hostině, řekl strýček Kadyrov Větvovi a jeho partě: „Rád bych vás vzal mezi svoje bojovníky, abyste mohli jít likvidovat fašisty na Ukrajinu. Ale nejde to!“

            „Protože nejsme obřezaní? Dáme se obřezat, hned teď, jen nás vezměte na Ukrajin, strýčku Kadyrove!“ zaprosil Větva.

            Strýček Kadyrov se usmál: „Nejde, o to, že nejste obřezaní. Ale víte, téhle mírové operace se mohou účastnit jen profesionální vojáci.“

            „To je škoda! Tak rádi bychom v rámci mírové operace stříleli po fašistických civilech,“ div se nerozplakal Větva, že on a jeho parta, se nemůže zúčastnit mírové operace s hochy strýčka Kadyrova.

            Ale strýček Kadyrov pohladil Větvu po jeho čepičce: „Nezoufejte, chlapci. I tady v Rusku se pro vás najde dost práce. I u nás je hodně fašistů a zahraničních agentů, kteří na ulicích vykřikují: ,Ne válce!‘

            A přitom žádná válka není!

            Můžete na tyto fašisty upozorňovat příslušné orgány, protože naši chlapci, co teď plní svatou misi na Ukrajině si nezaslouží, aby je někdo urážel.“

            „Děkujeme ti, strýčku Kadyrove, hned se do toho dáme!“ vykřikl vděčně Větva a hned se pustil ze svou partou do práce.

            Našili na své košile velké, z dálky viditelné Z, a začali upozorňovat příslušné orgány na fašisty, kteří na ulicích křičeli: „Ne, válce!“

            Brzy měli na svém kontě stovky takových fašistů a dokonce se o Větvovi a jeho partě vyjádřil pochvalně i sám Vladimir Vladimirovič, kdy je dal ve svém projevu za příklad všem ostatním chlapcům.

            Ale nezůstalo jen u toho.

            „Víte, co kluci? Na vrata každého domu, ze kterého odešel někdo bojovat za mír na Ukrajinu, nakreslíme na jeho počest velké Z! A když ho ukrajinští fašisté zavraždí, tak to Z obtáhneme černou linkou na znamení smutku!“ navrhl Větva chlapcům ze své party.

            „Hurá! Smrt fašistům! Za Rusko! Za Putina!“ vypískli nadšením chlapci a brzy byla všechna vrata pomalována velkým Z.

            Předevčírem zavraždili fašisté na Ukrajině Aljošu. Nebylo mu ještě ani dvacet. Větva a jeho parta popadli štětec a běželi obtáhnout velké Z černou linkou. Když byli se svou smutnou prací hotoví, vyšla z domu uplakaná žena.

            Byla to Aljošova maminka.

            „Tak nám Aljoša padl při plnění svaté mise, chlapci,“ řekla Aljošova maminka.

            „Je to hrdina! Nikdy na něj nezapomene!“ zvolal Větva.

            „Volal mi, abych se nebála, že jedou jen na cvičení na ukrajinské hranice.

            ,Brzy to cvičení skončí a já se vrátím!‘ řekl mi doslova.

            No a pak podepsal, že je profesionální voják a šel bojovat na Ukrajinu.

Velitel jeho četě řekl: ,Támhle jsou, chlapci, fašisté. Běžte a pomstěte naše mrtvé na Donbase, máte na to každý tři ostré náboje. Nuž spánembohem, chlapci, Rusko vám to nikdy nezapomene, prohlásí vás za svaté mučedníky!‘

A tak můj, Aljoša, položil život za naši svatou věc.

Ale záklaďák nebyl, chraň Putin!

Říkala jsem přece, že podepsal dobrovolně, že je profesionální voják!

Fašisti zabili mého chlapečka!“

Aljošova maminka se rozplakala.

Větva se taky rozplakal, ale byly to slzy hněvu.

„Poslouchejte ukrajinští fašisti! To vám nikdy neodpustím! I kdyby měla být celá Ukrajina srovnána se zemí, tak musí být Aljošova smrt pomstěna!

To se dělá, vraždit dvacetileté vojáky!

Přísahám, že žádný fašista nebude mít klid na zemi, tak dlouho bude naše mírová operace trvat, dokud bude na světe třeba jen jeden fašista!“ zvedl Větva k přísaze své prsty.

„Tak přísáháme!“ přísahali i chlapci z Větvovy party.

To bylo předevčírem. No a dnes ráno Větva svou přísahu vyplnil, vydal se do Kyjeva, aby odpráskl Zelenského, arcifašistu a arcilotra.

Tak, milý Voldymyte Alexandroviči, až u tebe zazvoní Větva, na nic nečekej, a střel ho z rezavé špuntovky, co ti poslali sudeťáci, mezi jeho prasečí oči.

Dobře ti radím, co s takovým cypem?  

Upozornění: Toto video je dezinformační ukrajinská propaganda!