V Institutu Václava Klause se nic neděje. Nebo ano?

V Institutu Václava Klause se vlastně nic neděje. Nebo, že by ne? Že by se tam přece jen něco dělo? No, zkusíme se tam pro jistotu aspoň mrknout!

Vlastně se nic neděje.

V Institutu Václava Klauna pracují na plné obrátky, i proto se vlastně nic neděje.

Okna Institutu Václava Klauna jsou pořád zamřížované, aby z něho někdo neutekl a nezpůsobil rozruch na ulici, nebo se nepopral v metru..

Ale přesto, že se vlastně nic neděje, sežral Jakla vycpaný medvěd, který se vydával za soudek piva.

„A teď tě vypiju!“ zamlaskal Jakl, když se domnělý pivní soudek kutálel chodbou Institutu Václava Klauna.

Ale dopadlo to přesně naopak. Jakl soudek nevypil, ale vycpaný medvěd sežral Jakla, takže ho, medvěda, nakonec zaměstnali v cirkusu u Berouska, kde se na něj lidi chodí dívat, protože sežral Jakla, ani na motorce jezdit nemusí, vůbec se ti medvědi na motorkách nějak rozmnožili.

I s Václavem Klaunem se pořád nic neděje.

Pořád se se drží mříží okna a pořád křičí na celé kolo tak, že je ho slyšet až v sousední ulici: „Svobodu! Svobodu!“

Václav Klaus má totiž zase domácí vězení za to, že se netrefil při společném močení do kbelíku.

Kdyby místo křičení z okna napsal Václav Klaun raději knihu!

Ale ne, on jen křičí a křičí, jako by ho na vidličky bral.

Zato Vajgl se vyznamenal! Byl totiž odhalen jako agent cizích sil, protože se u něho při pravidelné dehavlizaci Institutu Václava Klause našla fotografie Dagmar Havlové.

Když ho Macinka se Strejčkem odváděli do opuštěného lomu kamsi za městem, stačil ještě vykřiknout: „Zastavme to blbnutí! Zastavme! Stop! Stop! Stop!“

Ale nikdo to blbnutí na Institutu Václava Klauna nezastavil, protože Jakla sežral vycpaný medvěd a prof. Václav Klaun byl v domácím vězení.

Když se Macinka se Strejčkem vrátili z lomu bez Vajgla, sedli si každý ke svému stolu a pokračovali ve své práci.

Marcinka vytrhával stránky z knih Václava Klauna a dělal z nich papírové kuličky, a Strejček tyto stránky zase rozbaloval a lepil zpátky do knih Václava Klauna.

No, užili si přitom legrace, ani se jim domů nechtělo a když smíchy nemohli už ani mluvit, tak si to vyměnili a byla zase legrace!

A pak, že se v Institutu Václava Klauna nic neděje, když je tam taková legrace!

I