Ukrajinský hrobař Zelenskyj hraje vabank

Rozkaz prezidenta Volodymyra Zelenského o dobytí pobřeží Azovského moře je reakcí na pochybnosti západních analytiků o schopnosti ukrajinské armády dobýt území okupovaná Ruskem

Zelenský byl celý den neklidný. Přecházel po Kyjevě sem a tam, hryzaje se přitom nehty. Uklidnil se teprve, až za ním přišel Bartoň.

„Vítejte, příteli! Konečně jste přišel! Vy jediný mi dokážete nastavit zrcadlo. Ne, křivé, ale pravdivé. Vy a Klaus, pak už nikdo. Ale Klaus má hodně práce, vím, píše knihy, kde by si udělal na mě čas!

On je vůdce českého národa, ale já jsem jen loutka!

Vy jste ovšem přišel, tak, co jak jsem na tom?“ vrhl se Zelenský na Bartoně.

Ale ten se s neskrývaným odporem odtáhl.

„Svou špinavou hru už brzy dohrajete,“ řekl Bartoň.

„Ovšem, jsem jen herec, nic víc. Vzal jsem to jen kvůli prachům, pitomější scénář jsem nikdy nečetl. Nebýt toho, že mám, až všechno skončí, slíbený barák na Krymu, je to ten samý barák, co v něm byl mladý Babiš, tak bych v tom nehrál,“ pokrčil rameny Zelenský a zeptal se, „je to špatné?“

„Špatné? Kdyby to bylo špatné, tak by to bylo ještě moc dobré!“ ušklíbl se Bartoň a suše pokračoval, „víte vy, člověče, že v Brně už dvakrát strhli ukrajinskou vlajku z Jošta a místo ní tam dali moravskou vlajku?

Lidé už vás mají po krk a vy se jim divíte?

Kolikrát jsme od vás slyšeli slovo mír?

Ani, jednou člověče!

Lidé chtějí mír, a ne nějakou pitomou válku!

Lidi už vás začínají přirovnávat k Žižkovi, toho taky u nás nenávidějí skoro jako vás. Žižka taky nemluvil o míru, jen pořád válčil zrovínka jako vy!

Zpustošil celé české království, uvrhl ho do klatby, ekonomicky zdevastoval a lidé mu to nezapomněli, kdepak lidé nezapomínají, že se za Babiše měli líp!

Nezapomněli Žižkovi, nezapomněli Fialovi, a nezapomenou ani vám!

Co chcete dokázat těmi svými výkřiky o osvobození jižní Ukrajiny?

Člověče, vzpamatujte se!

Copak nevíte, že útočník potřebuje mít minimálně trojnásobnou přesilu, aby byl úspěšný?

Když to nevíte, tak proč vydáváte tak pitomé rozkazy?

Nebylo by rozumnější přiznat si, že se území Ukrajiny nenávratně zmenšilo?

Prostě si Rusko vzalo, co mu vždy patřilo, a jak si orazí, tak si vezme i ten zbytek.

No a co?

Tak to prostě chodí, nehledě na nově vznikající protizápadní koalici.

Člověče, víte vy vůbec, že bojujete o holé přežití?

Bojujete o holé přežití a chcete osvobodit jižní Ukrajinu?

Promiňte, že jsem tak upřímný, ale někdo vám to konečně musel říct.“

Bartoň domluvil a jeho obličej prozrazoval, že má skutečně dobré informace.

„Já to tušil, že hraju vabank,“ řekl docela bezstarostně Zelenský a zeptal se, „poslouchejte nejste náhodou odborník na vojenskou a geopolitickou problematiku? Jak jinak byste věděl, že útočník musí mít minimálně trojnásobnou převahu.“

„Ano, jsem odborník na vojenskou a geopolitickou problematiku,“ přitakal Bartoň.

„Takže to mi asi řeknete, že když se naše ofenzíva na jihu nezdaří, tak nás Rusko dostane celé,“ chtěl vědět Zelenský.

„Ano je to tak. Proto taky Putin verbuje vězně, aby dostal Ukrajinu celou,“ přikývl Bartoň.

Ale na Zelenského to nezapůsobilo nijak depresivně, ba právě naopak.

Vesele luskl prsty a zvolal: „Poslyšte, nejste vy náhodou Prchal?“

Bartoň ale rozhodně popřel, že by byl Prchal. Zdůraznil, že je důchodce, ale přesto má zájem o všechno, co se děje kolem.

„Ano, nejste Prchal,“ přikývl Zelenský a už vážněji dodal, „do konce scénáře chybí už jen patnáct stránek. Nebudu dnes spát celou noc, abych se text naučil.

Vy už ten svůj umíte?“

To se ví, že Bartoň svůj text uměl, nebyl tak nezodpovědný, aby se celý svůj text nenaučil celý, to se musí Bartoňovi nechat, že v tomto Zelenského převyšoval, poslední jeho replika ve scénáři na adresu Zelenského byla: „Nevím ani, co tím chtěl říct, to sdělení jsem nepochopil.“