Ukrajinskou tragédii má na svědomí generál Pavel!

Poskok, jehož na Hrad dosadil Washigton prostřednictvím stejného software, který udělal prezidentem i Macrona a Čaputovou, se určitě přetrhne, aby nás nezatáhl do barbarské války proti Rusku, poslední výspě křesťanské civilizace!

Putin neměl klidnou noc. Převaloval se na lůžku jako mlýnský kámen, který drtí a mele zrnka písku na hladkou mouku, z nichž se dělají třeba bliny.

Táhlo na třetí hodinu ranní, když se objevil v mém pokoji, jen tak na boso, v trochu velkém pyžamu, s mírně vyoseným palcem na pravé noze, což je jeho spolehlivé poznávací znamení.

„Mám strach, proto nespím,“ přiznal se Putin.

Hned mi bylo jasné, že jde o něco vážného, protože Putin se většinou nebojí ničeho.

„Čeho se bojíte? Jsme v přece v bunkru a sto tisíc příslušníků národní gardy vás chrání svým vlastním tělem a ví sám bůh, že to jsou poctivá těla,“ snažil jsem se Putina uklidnit.

„Toho se nebojím,“ povzdechl si Putin a olízl si jazykem suché rty, „bojím se eskalace konfliktu na Ukrajině. Chystám totiž další mobilizaci, dovážím zbraně z Íránu a aby toho nebylo málo, chystám novou ofenzívu, při které vrhnu do boje obrovské lidské masy.

Jak jistě víte, nejde mi o nic jiného než o mír, ale dnes mě napadlo, jestli tím vším nebudu eskalovat válku na Ukrajině?“

Putin byl evidentně posedlý utkvělou představou, že by mobilizace, dodávky zbraní z Íránu a velká ofenzíva eskalovat válku na Ukrajině, a proto nemohl spát.

Chytil jsem ho za jeho jemnou rozvědčickou a co nejkonejšivěji pravil: „Tím se rozhodně netrapte, žádnou válku neeskalujete!

Řekněte sám, dodáváte snad ukrajinským fašistům tanky?

Dodáváte jim F-16?

Platíte žoldáky, kteří bojují v řadách banderovců?

Dosadil jste na Hrad Pavla?

Jdete na ruku zájmům USA?

Telefonujete si tchaj-wanskou prezidentkou?

Jste to snad vy, kdo jmenuje Koudelku generálem?

Ne, nic z toho jste neudělal, to všechno jste odmítl!

Odmítl jste všechna ta cukrátka, zabodl, zdánlivě beznadějně, kopí do stepi a prohlásil jste: ,Boj!'

U Boha svatého přísahám, že vy jste ten poslední, kdo by eskaloval válku na Ukrajině, přísahám, že proti vám je i Ježíš Kristus válečný štváč!“

Moje slova Putina, díkybohu, uklidnila, vyhnala mu z hlavy tu utkvělou myšlenku, která jej okrádala o spánek.

Doprovodil jsem Putina zpátky na jeho lože, uložil jej do něj a neodešel od něj dřív, než jsem se přesvědčil, že skutečně usnul.

Bylo půl čtvrté, když jsem mu ještě narovnal přikrývku a podložil hlavu hedvábným polštářem. Pak jsem vzal telefon a zavolal Rockfellerovi, že nemusí mít strach, že válka se jen tak neskončí, že jeho plán Velkého jaderného resetu není ani trochu ohrožený.