Tři sta hlupáků a několik gaunerů protestuje proti zahalení sochy maršála Koněva

Více jak 250 lidí, včetně prezidentova mluvčího, přišlo dnes vyjádřit svůj spravedlivý hněv na ruské provokatéry, kteří zhanobili sochu maršála Koněva. Tak velký a upřímný demonstrace  nebyl v Česku víc jak třicet let 

Pan Sekanina vypadal velmi vzrušeně.

Ale nebylo to tím, že by snad právě spadl ze střechy, nebo našel na zemi jeden z prvních kaštanů, bylo to něčím jiným, jak záhy z jeho slov, ostatně vůbec ne zmatených, vyplynulo, totiž demonstrací u sochy maršála Koněva, ačkoliv sám prezident důrazně radil nám, občanům, že máme demonstrace ignorovat.

„Nikdo to neřekne, tak to musím říct já. Zmanipulovaní lidé se propůjčili k demontáži národní suverenity. Lidmi, kteří zanedlouho budou volit teroristické prostředky k naplnění svých cílů.

            Tři sta hlupáků u sochy maršála Koněva plus několik gaunerů typů Foldyny, Ovčáčka a jiných manuálně neschopných person, to je podhouní pro terorismus v jakékoliv podobě. Jsou to ty samé tváře, které k podobným akcím vždy propůjčovaly.

            Údajně nechtějí, aby se přepisovaly dějiny.

            Jak nehorázná lež!

            Jak podlá a manipulující!

            Jejich kalkul je jasný.

            My hovoříme k davům, my jimi manipulujeme, my určujeme, jak vypadaly dějiny, které nedovolíme přepsat. A ačkoliv se tito lidé budou zapřísahat, že jim jde o českou suverenitou víc než ostatní, vytrvale na ni útočí, protože srpnová invaze pro ně vždy zůstane vítězstvím nad kontrarevolucí a fašismem.

            Nemám nic proti demonstracím, ale tahle lůza, ohánějící se českou suverenitou, mne donutí, abych všechny demonstrace odsuzoval.

            A ještě k něčemu mne donutí.

            K formulaci ,Deklarace národního patriota a státního občana České republiky´, kde bude jasně řečeno, že lidé mají právo vyjádřit svůj názor, ale nemají právo útočit proti demokracii jako takové. Protože pokud tak učiní, to stejné můžeme udělat i my jako mlčící většina,“ odsoudil nebývale ostře demonstraci u pomníku maršála Koněva pan Sekanina.

            Oči mu přitom žnuly a na čele měl naběhlou nestvůrně velkou tepnu, která připomínala housenku bource morušového těsně před zakuklením.

            „Páni, to ho to vzala, ta demonstrace proti přepisování dějiny pořádaná Českou suverenitou za účasti Jiřího Ovčáčka s požehnáním pana prezidenta!“ pomyslil jsem si a řekl, „no, jo máte svatou pravdu.

            Ona totiž není demonstrace, jako demonstrace, kdepak!

            Něco jiného je, když nespokojení lidé vyjdou do ulic.

            A něco jiného je, když se uskuteční předem (mediálně) avizovaná demonstrace s připraveným pozdravem programen řečníků a předřečníků, pestře prokládaných zdravicemi známých osobností, třeba pana prezidenta, jako byla demonstrace proti zahalení sochy maršála Koněva.

            Pokud se nějaká zájmová organizace ujme systematického setkávání příznivců čehokoli, co určitou skupinu spojuje, zde tedy česká suverenita, a má-li tato organizace své pobočky i na nižších, regionálních úrovních, potom se velmi přiblížíme tomu, čeho jsme byli svědky i u pomníku maršála Koněva.

            Byl to celonárodní slet příznivců české suverenity pod záštitou Ruska. Byli tam předně cvičenci, ale i sympatizanti, přihlížející a pochopitelně i obyčejní zvědavci. Všech dohromady půl tisíce.

            V tom počtu lidí nespatřuji sílu,….ale spíš nebezpečí.

A to nemyslím na útok teroristů. Myslím tím zneužití davu. Je sice pravda, že ta část obyvatelstva, proti níž jsou účastníci sletu u Koněva, na tyto jejich akce nechodí a ani se o ně pravděpodobně nezajímají, tak ale (jak víme z historie, např. vybití výlohy Aeroflotu v roce 1969), stačí jen malá provokace, dejme tomu, třeba v podobě úmyslného zhanobení pomníku maršála Koněva, a vědomí davu převezme vládu nad lidmi.“

            Moje slova však jen ještě víc podnítila už tak dost vznícenou obrazotvornost pana Sekaniny.

            „Svěř českou suverenitu té tlusté ženské, té Volfové a tak to dopadne, hned ji promáčkne, když si na sedne!“ vykřikl, ale to ho už nějací tři chlapi, velcí jak hora, v kožených motorkářských bundách popadli a odvlekli neznámo kam, ale obávám se, že k soše maršála Koněva, protože vypadali jako noční vlci, ten prostřední chlap byl zcela jistě Foldyna, kdo jiný by to byl než autentický socdemák?