Tetičko, nevíš něco o Větvičkovi? Vím, je v Opavě

Česká televize nám připomněla výročí Milady Horákové a byla to taková nevyvážená propaganda, až museli některé televizní diváky kvůli tomu odvézt do Opavy

            Chtěl jsem poděkovat Láďovi za jeho článek o lidických děckách. Napsal to v něm dobře, že Českou televizi ovládá ničivá levičácká síla, která zakazuje mluvit o Lidicích. Dokument o Miladě Horáková, který tam levičáci (i když komunisti jsou taky samozřejmě levičáci) vyrobili, to byla opravdu hnusná propaganda.

            „Proč Česká televize například neukázala, že Urválek byl v soukromí docela milý a sympatický člověk, aha?

            Proč neukázala Ludmilu Brožovou, jako starostlivou matku, která si přikládá k prsu své dítě?

            Proč zamlčela, že Klement Gottwald, byl ve skutečnosti velmi zručný truhlář, který si na Hradě v Domečku zřídil truhlářskou dílnu a opravoval dělníkúm z Kolbenky nábytek?“ ptal jsem se a zároveň tím odhaloval propagandu levičáků v České televizi, vůbec všichni zlí lidé jsou dnes levičáci, oni jsou ztělesněním veškerého dnešního zla.

            Ale v porubské Lidovce jsem Láďu nenašel.

Seděla tam ovšem naštěstí tetička a tak jsem se jí zeptal: „Tetičko, nevíte, kde je Láďa?

Nikde ho tady nevidím, ani na lustru není?“

„Vím,“ řekla smutně tetička a dodala, „Láďa je v Opavě.“

„Cože, Láďa je v Troppau? Co tam, proboha, dělá? A kdo ho tam poslal?“ zhrozil jsem se.

„Já. To já ho tam poslala,“ zasténala tetička.

„Vy? Vy jste ho tam poslala, tetičko!?“ nevěřil jsem vlastním uším.

„Ano, já. Je mi, jako bych ho odsoudila spolu s Miladou Horákovou. Asi ti to budu muset celé vyprávět, aby si mi ulevilo,“ řekla tetička a pustila se do vyprávění, „když jsem sem přišla, Láďa už tady seděl. Ale tak smutného jsem ho nikdy neviděla.

Tušila jsem, co ho asi trápí, a tak jsem řekla: ,Nic si z toho nedělej. Však ti levičáci v České televizi brzy ochutnají vlastní medicínu, Lipovská, Matocha, Veselý, to jsou jen první vlaštovky.‘

Ale asi jsem to neměla říkat, protože Láďa, jak slyšel Česká televize, tak vybuchl: ,Pojede někdo z chvilkařů do Berlína, kvůli lidickým děckám? Budou tam kvůli nim demonstrovat? Budou spolupracovníci sudeťáků z KDU-ČSL svým soudruhům promítat na pultík lidická děcka?

To mám, kura, všechno dělat já sám, nebo co?

Mám jet já do Berlína, mám promítat lidická děcka sudeťákům na jejich ksichty?

Copak jsem v tomto národě už jediný spravedlivý?!‘

No, já udělala další chybu, myslela jsem, že Láďa žertuje, byl to vždycky takový srandista, já se u těch jeho knížek vždycky doslova pochčím smíchy.

Tak jsem taky ze žertu řekla: ,Bavorská CSU je partnerskou stranou KDU-ČSL, to víš, jsou to katolíci. Proto mají v Bavorsku ve školách i v úředních budovách kříže, aby zdůraznili křesťanský základ evropské civilizace. V jádru to nemůžou být tedy špatní lidé, i když to jsou Němci. Možná to nevíš, ale podle bavorské ústavy jsou vedle Bavorů, Švábů, Franků, svébytnou národností i sudetští Němci.

Nebo si myslíš, že je špatně, že všude v Bavorsku jsou kříže a místo dobrý den se tam zdraví -Pozdrav bůh!-, a ne -Allahu akbar!-? a že Ratzinger, kterého odstranili levičáci a místo něho dosadili na papežský stolec Antikrista, je taky z Bavorska?‘

Ale už se stalo, co jsem řekla, nedalo se už vrátit. Myslela jsem to z legrace, ale Láďa byl nějaký divný.

,Oni nemusí nic dělat, tak dělají jenom zlo! To zlo je všude! V České televizi, v Praze! Všude je zlo! A největší zlo je Německo! Německo!

Pochopte to, tetičko!

To Němci zavraždili lidické děti a teď se o tom, kvůli nim nesmí mluvit, protože Českou televizi ovládá levičácká ničivá síla!‘ vykřikl Láďa.

No, ale já udělala zase chybu, protože jsem, to víš, školy nemám, pořád nepochopila, že si Láďa nedělá srandu a tak jsem řekla: ,Když bylo šedesáté výročí Lidic napsal německý prezident tomu českému dopis, kde se mu za Lidice omluvil a nazval to, co tam Němci provedli, zločiny a teroristickými činy.

No, nevím, jestli by totéž řekl ruský prezident třeba v Katyni.‘

A zase bylo pozdě a zase se už nedala moje slova vrátit.

,Ty tomu věříš?

Té jejich levičácké propagandě?!

Chceš říct, že osmdesát jedna lidických dětí je míň než jedna Horáková, protože je zavraždili Němci, kteří se už omluvili?

Ten dědek, ten levicový kripl, ten kříženec opic s prasaty, ten poskok Merkelové, říkal jen to, co ho naučili říkat v Bruselu!‘ praštil Láďa zlostí pěstí do stolu, až mu ta pěst docela zezelenala, tak že sám teď vypadal jako kříženec opice s prasetem, jako levičák, který by nejraději vyhodil všechny ty, kteří mají jiný názor než on z okna.

A já zase udělala chybu a zase si myslela, že si pořád dělá srandu, když mu ta pěst tak sama zezelenala a tak jsem řekla: ,Kdyby německý prezident lhal, proč by mu pak Klaus odepsal, že ten dopis je pozitivním gestem vůči naší zemi a pak by s ním i pokládal věnec v Lidicích?

Klaus se přece nedá opít rohlíkem, není zbabělec, aby Guackovi nevmetl do tváře pravdu, a taky jezdí přece na akce Alternativy pro Německo, takže sám vidíš, že existují i hodní Němci, když je má i Klaus rád.‘

Ale Láďa byl už úplně mimo. Přiblížil svoji tvář ke mně a ten jeho hitlerovský knírek se mu chvěl jako zaječí pírko, a když se zajíci chvěje jeho pírko, však víš, je vždy zle a já teprve pochopila, že si Láďa, ten největší srandista široko daleko, nedělá srandu, a tak bylo zle.

,Oni se scházejí u mě. Hermann a Posselt. Přijdou, posadí se mi na klín a libují si, že lidické děti skončili v plynu, na rozdíl od Hermanova strýčka, a jediné, čeho litují, že těch dětí v Lidících nebylo aspoň sto a jedno.

Jenže já je nachytal!

Narafičil jsem to tak, aby to u mě vypadalo jako v České televizi, víš jako v otázkách Václava Moravce a já sám se vydával za levičáka Václava Moravce, hehe!‘ rozesmál se konečně Láďa, ale z toho smíchu šel strach, „mysleli si, že jsem levičák Moravec a ke všemu se bezelstně přiznali. Sudeťáci se sem chtějí vrátit a chtějí Lidice zase vyhladit, aby se pomstili za odsun.

A víš proč ve vlacích Arrivy nejdou otevřít okna?

Protože to jsou ve skutečnosti pojízdné plynové komory!

Ve Zlínském kraji je hejtmanem Čunek z KDU-ČSL a tak tam teď jezdí německá Arriva, aby se v jejích vlacích mohl zplynovat každý, kdo chce připomenout zavraždění lidických dětí!

Já to všechno dobře vím, řekli mi to Hermann a Posselt!‘

No, a když mi to Láďa vykládal, třásl se ten jeho hitlerovský knírek tak, že jsem už měla docela strach, že mu praskne a z té rány se vyvalí takový odporný, už docela černý hnis, něco skoro už jako ropa. Tak jsem radši zavolala záchranku, kdyby tu ruku měl přece jen zlomenou. Ale jak to vypadá, tak jsem asi udavačka, jako ta paní z Lidic, co udala židovskou sousedku, protože Láďu odvezli okamžitě do Opavy.

Co on tam, chudák, v té Opavě, počne, když se tam už brzy vrátí Sudeťáci?!“

Tetička se tvářila zkroušeně a já si chápal, není to lehké, vypadat jako levičák.

„Bylo by asi lepší, kdyby ho odvezli do Kroměříže, to je fakt. Tam mají i kurty, myslím tenisové. Ale do Opavy je to zase blíž a možná už byl nejvyšší čas. Nemusíš si nic vyčítat, tetičko. Studená sprcha mu udělá určitě dobře. A tam, v Opavě, tam studené sprchy umějí, to se ví,‘ řekl jsem a dodal, ,hrome, to je ale dusno!

Skoro těm opicím, víš kterým, co na nich taky záleží, závidím, že to horko tak dobře snášejí, čert je vezmi!

A Láďovi vlastně taky, protože studená sprcha, to musí být v takovém dusnu hotový zázrak, tetičko, hned bych se tam do Opavy vydal za ním, jen kdybyste mne taky udala!“

Ale Tetička mě už neudala, a tak mi z toho dusna nakonec přece jen přeskočilo.