Tenkrát na Východě, od krásné Oděsy po rozbitý Mariupol

V Mariupolu jsem nebyl. Ale byli tam jiní. Nažrali se tam, div nepraskli. Prostě fajne místo k žití, i ocelárny tam mají...

            V Oděse jsem byl. V. Chersonu taky, tam jsem čekal pět hodin, než zařadí vagón, kterým jsem přijel z Kerče do vlaku směr Lvov. Dál než k první hospodě od nádraží jsem se ale nedostal, tam jsem doplnil vodu pro sebe a pro psa a následně se vyvalil do nejbližšího stínu.

            Ale i tak můžu říct, že Cherson je pěkné ruské město, možná jedno z nejpěknějších ruských měst.

            Ale v Berďansku a Meriopolu, dalších pěkných ruských městech, jsem už nebyl.

            Zašel jsem proto za Ladikem, aby mi o nich povyprávěl.

            „Hele, Ladiku, slyšel jsem, že Mariupol je divné a prázdné město. Ty jsi tam byl, je to pravda?“ ptal jsem Ladika.

            A Ladik mi odpověděl: „Nakonec aji ten Berďansk s Marjapoli su nadherne městske destynace, kaj je co vidět a hlavně zežrat.“

            A já se Ladika zeptal: „A sežral si tam toho hodně?“

            A Ladik mi hrdě odpověděl: „Jo, sežral jsem tam to za pár dní víc než celý batalion Azov za dva měsíce v Azovstalu.“

            A já Ladika pochválil: „No tak to jsi dal těm fašistům z Azova pěkně na frak!“

            Ale Ladik se podivil: „Jakým fašistům?“

            Já na to: „Přece fašistům z Azovu! Jsou to přece fašisti a nacisti! Mají ve znaku přeškrtnuté Z!“

            Jenže Ladik mi kladl odpor jako fašisti z Azovu v Azovstalu: „Kdo brání vlast, není ani fašista, ani nacista! Kdo brání vlast je vlastenec!

            Bránit vlast je ta nejsvětější povinnost!“

            Ale já přešel do protiútoku jako ruská armáda u Charkova: „Jenže Mariupol je ruské město, takže Azov žádnou vlast v Mariupolu nebrání. Proto je Mariupol prázdný, protože z něho odešli všichni Rusové!“

            Ale Ladik byl úplně mimo: „A co těch čtyři sta tisíc obyvatel? Ty se schovaly kam? Čtyři sta tisíc obyvatel neschováš do Azovstalu, i když je desetkrát větší než NHKG.“

            Ale já Ladika nachytal: „To jsou Ukrajinci!“

            Ale Ladik mlel svoje: „To sotva! Dvacet pět procent obyvatel Mariupolu obyvatel mluví ukrajinsky, sedmdesát pět procent rusky. Kdyby odešli všichni Rusové, tak je Mariupol úplně prázdný.“

            Měl jsem Ladika na lopatě: „Ale on je přece prázdný. Od roku 2014 je Mariupol úplně prázdný, protože z ní utekli všichni Rusové!“

            Ale Ladik byl jak Zelenskyj: „Kdyby z Mariupolu utekli všichni Rusové, tak by na podzim roku 2021 nemohlo být v čtyři sta tisícovém Mariupolu tři čtvrtiny ruskojazyčných obyvatel.“

            Viděl jsem, že Ladika nepřesvědčím, tak jsem smířlivě řekl: „No hlavně, že teď tam bude těch ruskojazyčných obyvatel sto procent, ne-li sto deset.

            Nažral ses tam?

            Nažral, to je hlavní!

            Ale víš co je zajímavé?

            Že naší jedinou spásou je de facto Rusko. Rusko, ve kterém každé druhé město vypadá jako Mariupol. Nikdo jiný nás nezachrání než Rusko, protože Rusko je poslední garant poválečného uspořádání Evropy.

            Jak padne Rusko, padne i poválečné uspořádání a nás už nikdo z americké sféry vlivu nedostane.

            Já ti mám, čéče, někdy takovou chuť utéct do Ruska. To víš, když v čele státu stojí silný vůdce, hned se člověk tak nějak cítí bezpečněji.

            A co ty, Ladiku, ty budeš hnít tady na Západě?

            Budeš čekat, až se tady udělá Majdan a teroristi budou házet dlažební kostky po policajtech?

            Až nás fašisti oberou o poslední zbytky svobody?

            Rusko je naše naděje, poslední naděje, spravedlivé a svaté Rusko se svým nerostným bohatstvím, se svými jachtami, se svými vágnerovci jako věrozvěsty míru na světě, se svými Burjaty i Čečenci.

            Ne, Ladiku, už není na co čekat!

            Za chvíli tu máme občanskou válku, za chvíli se bude bojovat u Prahy za Moskvu.

            Ale co máme, vždyť válka už začala!“

            A Ladik?

            Ladik zavolal záchranku, aby mě odvezla do Opavy.

            Ale já se dostal ze svěrací kazajky, chytil řidiče sanitky za ucho a zařval na něho: Obrať to do Mariupolu, pičo!“

            Sanitka jede jak šílená, za chvíli tam budeme, ne nadarmo se Mariupolu přezdívá ruská Poruba...