Taky jste mlčeli, když si přišli pro Židy?

A po Židech si přišli pro cyklisty, a vy jste zase mlčeli, atd., atd., až si nakonec přišli i pro vás a už se neměl proti tomu kdo ozvat.

Když si přišli pro Židy, neozval jsem se.

„Ovládají svět, chazarská mafie jsou ve skutečnosti ukrajinští nacisté a taky Rothschildové, kteří ovládají svět prostřednictvím Mezinárodní měnového fondu a Putin je jediný světový státník, který se nedal Chazary ovládnout,“ říkal jsem si a byl zticha.

Pak si přišli pro cyklisty a já se zase neozval.

„Jsou to teroristi! Ohrožují motoristy Macinku a Turka v jejich nadupaných fárech, takové svoloče se musíme zbavit,“ říkal jsem si a byl zticha.

Pak si přišli pro liberály a já se zase neozval.

„Chtěli nastolit totalitu LGBT, chtěli odnášet děti do Bruselu, chtěli nám změnit DNA, chtěli nás zotročit a udělat z České republiky vazalský stát, nebo ji rovnou proměnit ve spálenou zemi, že by ji ani sám Jan Žižka z Trocnova nepoznal!“ říkal jsem si a byl zticha.

Pak si přišli pro chciválky a já se zase neozval.

„Chtěli naši zemi zatáhnout do války proti Rusku, okrádali důchodce, aby mohli posílat zbraně na Ukrajinu a eskalovat konflikt, chtěli nás nahnat na válečná jatka pro cizí zájmy!“ myslel jsem a byl hezky zticha.

Pak si přišli pro Trčálka a já se zase neozval.

„No to je dost! Psal fantasmagorie, posunoval významy a podněcoval nenávist proti Jarkovi Nohavicovi, držiteli Puškinovy ceny!“ mnul jsem si ruce a byl hezky zticha.

Pak si přišli pro souseda a já se zase neozval.

„Ten se ale vybarvil! Vypadal jako slušný člověk a přitom byl určitě západní agent, tajný rusofob, nebo aspoň progresivec. Fuj, ten se ale pěkně vybarvil, a vedle takové zrůdy jsme žili!“ odplivl jsem si a byl hezky zticha.

No, a pak si přišli pro mě a to už jsem se ozval.

„To bude určitě omyl! Já vás přece volil a taky jsem bojoval proti okrádání důchodců a proti Židům, cyklistů, liberálům, chciválkům a proti Trčálkovi, to já udal souseda, že je asi západní agent, aby bylo líp!“ hájil jsem se.

„Stačilo! Půjdete s námi!“ řekla přísně blondýna v koženém kabátě.

Dva chlápci mě uchopili a odvlekli do přistaveného auta.

A nebylo nikoho, kdo by se proti tomu ozval, protože ulice byly plné lidí, kteří, jako každý rok, radostně slavili Den vítězství nad eurofašismem…