Svoboda slova jako marketingový nástroj A. Muska

Poté, co Elon Musk oznámil svůj záměr koupit Twitter a prohlásil, že nebude nikomu bránit projevovat na něm svobodně svůj názor, vypuklo mezi aktivisty, kteří sami sebe pasovali na „strážce jeho obsahu“, hotové zděšení

            Dnes jsem dal Káti fantastický dárek!

            Napsal jsem totiž na twitter, že je piča.

            Ta se vám z toho radovala ještě víc, než kdybych ji dal smaragdové náušnice.

            Projevil jsem se ovšem jako hulvát, ale svoboda slova je důležitější, někdy je třeba být i hulvátem, aby člověk udělal milované ženě radost, zvlášť když je inteligentní jako tisíc čertů a to Káťa je.

            „Nemyslím si, že by to představovalo nějaký závažný problém a už vůbec ne společenský. To tvrzení, že jsem piča, totiž obvykle přitáhne pouze lidi obdobně smýšlející, zatímco ostatní tě jistě poslali do prdele,“ zářila Káťa nadšením z mého dárku.

            „Jo, svoboda slova je to nejcennější, co máme. Když jsem to psal, to, že jsi piča, cítil jsem cosi jako posvátnou bázeň. Vlastně to byla posvátná bázeň. Je hezké, že si můžeš napsat, co chceš. Zřídil jsem si kvůli tomu i speciální účet. Jmenuje @katajepica, a už má 50 miliónů sledujících.

            Čím větší pičovinu napíšeš, tím o ní více lidé diskutují. Vsadím, že lidí, kteří diskutují o tom, že jsi piča, je na twitteru víc než lidí, kteří na něm diskutují o svobodě slova. Ale to je logické. Jak chceš diskutovat o svobodě slova, když svoboda slova prostě je? A proč taky, když ji máme?

            O svobodě slova lze diskutovat jen tehdy, když svoboda slova není, ale když je, tak je zábavnější diskutovat o tom, že jsi piča.

            Vlastně se už na twitteru už nediskutuje o ničem jiném než jen to tom, že jsi piča.

            Lidé drží v rukou mobily a píšou, co si myslí o tom, že jsi piča, a jiní lidé to zase čtou a pak napíšou zase oni, co myslí o tom zase oni.

            Tak má vypadat svobodná diskuze!

            A já ti, Káťo, řeknu docela otevřeně, že není nic užitečnějšího než svobodná diskuze na Twitteru o tom, že jsi piča.

            A o tom to celé je, o ničem jiném. Že si každý člověk může napsat, co si myslí o tom, že jsi piča, taková diskuze nás obohatí ze všeho nejvíc, rozšíří nám takříkajíc obzory.

            Na co číst třeba ještě Klausovy knihy, když všechno podstatné o světě se dozvíš z diskuze o tom, že jsi piča?

            Napsal jsem na twitter, že jsi piča a možná opravdu piča jsi, když jsem to napsal na twitter, není důležité, co je pravda a co není, je důležité, co je napsané na twitteru.

            A vidíš, všichni si opravdu myslí, že jsi piča, ta svoboda slova je opravdu fantastická věc!“ byl jsem rád, že Káťa z mého dárku nadšená.

            „Zvýšený výskyt bludařů a neomalenců, kteří si myslí, že jsem opravdu piča, je zkrátka směšnou cenou za to, že může probíhat svobodná diskuze o tom, že jsem piča. Když uvážím všechny okolnosti, tak musím přiznat, že asi jsem skutečně piča, a pak, že jsou na twitteru jen samé bludy a dezinformace,“ řekla Káťa a přitiskla se ke mně tak těsně,  že mě okamžitě do chřípí prudce uhodilo Kátino nezaměnitelné pižmo, „děkuji ti, dal jsi mi ten nejkrásnější dárek!“

            „Není zač,“ řekl jsem a zašeptal Káti vášnivě do ucha, „budeme teď taky svobodně diskutovat. Chceš?“

            „Chci!“ vydechla Káťa, načež jsme vzali svoje mobily a diskutovali na Twitteru až do rána, šťastně se u toho usmívajíce jak Romeo a Julie ve své předmanželské hrobce...