Světice z bordelu

Katolické pojetí svatosti je zcela chybné a mylné, jak dokazuje například svatořečení Poláka Wojtyly. Pokud chcete najít skutečné světce a světice, tedy ty, kteří jsou svatí u boha, musíte je hledat mimo církev

            I dnes lze ještě nalézt v bordelech skutečnou světici, i když význam těchto zařízení upadá a jejich personál sotva snese přísnějšího měřítka, takže návštěva bordelů není zdaleka již takový kulturní zážitek jako kdysi, kdy je navštěvovali největší mužové své doby s hlavami plnými těch nejpronikavějších myšlenek.

            Všechno je v bordelech tak nějak vyvanulé a nanejvýš trapné, prostě nejvěrněji odrážející ducha dnešní doby. Není kurvy, která by bez přestání nedržela v ruce mobil, protože i kurvy se dnes musí bez přestání chlubit tím, že jsou kurvy, ostatně děje se tak v rámci jejich profese, která kurva nemá na Instagramu svou nahou fotku, jako by snad ani nebyla kurvou.

            I proto jsem byl příjemně překvapen, když jsem v jednom takovém podniku, jenž byl dokonalým zhmotněním estetického i duchovního úpadku těchto kdysi tak významných veřejných instituci, narazil zcela náhodně na světici, v což jsem už ani nevěřil, že je dnes něco takového ještě možného.

            V pokoji, kam mne tato prodejná žena odvedla, visel na zdi velký kříž s velmi plasticky ztvárněným Kristem a hned vedle toho kříže se skvěl i obraz samotného Krista, zobrazeného přesně tak, jako se zjevoval svaté Faustině.

            „Copak je to možné?“ vrtalo mi v hlavě, bylo to přece jen nezvyklé, ocitnout se v takovéto vybrané společnosti právě v bordelu, co v kostele vypadá docela přirozeně, vypadalo, teď mírně řečeno, divně.

            Ale nemusel jsem se na to ptát, kurva na to sama převedla řeč, když si vydělala svoje peníze.

            „Každý muž je pro mě Kristus,“ řekla.

            „Opravdu? I já jsem pro vás Kristus?“

            „Ano, i vy. V každém muži se mi zjevuje Kristus, v jehož vzkříšení věřím,“ odpověděla kurva.

            „Ale já přece nemám žádné rány,“ namítl jsem.

            Ale kurva se nenechala zaskočit: „Kristus před svým ukřižováním taky neměl rány, a přesto byl Kristem. Když kázal na hoře, když nasycoval davy, když vzkřísil Lazara, když ho bičovali, taky neměl rány.

            Znamená to, že nebyl Kristem?“

            Co jsem měl na to té kurvě říct?

            Ale něco jsem jí říct musel, tak jsem řekl: „Jak potom můžete dělat to, co děláte, když věříte v Krista?“

            Kurva mi na to opáčila: „Moje víra v to, že Kristus vstal z mrtvých, se přece nijak nevylučuje s tím, co dělám.

            Copak Kristus nemiloval nejvíce prostitutky a žebráky, copak nepřišel na svět, aby utěšil právě ty, co byli vrženi do bahna?

            Každý muž je v okamžiku své ejakulace přibit na kříž svého mužského ega, každý muž je potom, kdy dokonáno jest, vržen do strašlivé prázdnoty království svého Otce, jež není z tohoto světa.

            Pravím vám, že není svatějšího povolání k službě bohu než prostituce, protože právě zde dochází k naplnění Kristovy lásky v největší možné míře, pravím vám, že ne faráři, ale prostitutka může mluvit o lásce Kristově, aniž by přitom musela lhát.“

            „Hm,“ řekl jsem a dodal, „to je opravdu zvláštní, vypadá to, že jste asi svatá.“

            „Jsem svatá. Kdybych nebyla svatá, nezjevoval by se mi v každém muži Kristus, a věřte, že někteří muži jsou opravdu odporní, mnohem odpornější než třeba vy a nejen proto, že si nesundávají ponožky.“

            „Kurvy taky nejsou kdovíjak sympatické, jsou možná s těmi svými vyholenými kundami odpornější než muži,“ pomyslel jsem si a nahlas řekl, „ale jak se vám může zjevovat Kristus, když žijete v hříchu, v jednom z největších hříchů, kdybyste teď šla ke svatému příjímání bez zpovědi, dopustila byste se svatokrádeže!!!“

            Dal jsem na slovo svatokrádež patřičný důraz, ale kurvu to nevyvedlo z míry.

            „Kristus je tam, kde je hřích. Kdyby nebyl Kristus přítomen tam, kde je hřích, jak by pak mohl být přítomen v církvi?

            To, čeho se dopouštím, je hříchem jen na první pohled, protože je-li pro mne každý muž Kristem, sotva se mohu dopouštět hříchu, nemyslíte?“ řekla kurva.

            „Nevím,“ řekl jsem po pravdě a zamyšleně, spíš pro sebe dodal, „snad máte pravdu. Snad by Kristus opravdu nejspíše spěchal sem za vámi do bordelu než do kláštera, snad jste vy mnohem spíše Kristovou nevěstou, než kterákoliv jiná světice, např. Matka Tereza.

            Míváte extáze?“

            „Každou chvilku,“ řekla kurva a dodala, „kdybych nemilovala Krista a Kristus mě, sotva bych mohla dělat, to co dělám, ba dokonce, kdybych nebyla prostitutka, snad bych ani v Kristovo zmrtvýchvstání nevěřila, protože co my, prostitutky už na tomto světě máme, než jen Jeho?

Kdybych nebyla žena, byla bych jistě svatým Pavlem, jako žena jsem ovšem jen kurvou.“

            Kurva ukázala na kříž a v její tváři se zračila taková svatost, že být já papežem, na místě ji prohlásím za svatou, třebaže kurvu.