Stane se permanentní žalobníček a podavač trestních oznámení senátorem?

Někomu, kdo podává trestní oznámení i za pouhopouhé vyslovení názoru, natož pravdy, kterou nám Česká televize zamlčuje, bych já svůj hlas při volbách do Senátu rozhodně nedal!

Řeka Morava mi něčím silně připomíná Volhu, matku všech řek, od které přišli naši předci při velkém stěhování národů do této krajiny, do této země, v níž jsme nyní doma, protože tato krajina, tato země je naší milovanou vlastí.

Nejspíše proto se rád procházím po březích Moravy a pozoruji burlaky. Burlaci jdou po břehu, zpívají svou píseň, že bude líp a táhnou proti proudu plavce, kteří nemají dostatek sil, aby překonali protiproud, jenž je v místech, kde se procházím, obzvláště silný. To se však netýká pana učitele, jehož paže jsou sdostatek zdatné, aby si s říčním proudem poradily docela samy, nehledě na to, že pan učitel plave vždy jen znak.

Pana učitele jsem vzpomenul proto, že jsem ho zrovna dnes na březích Moravy potkal.

Jeho výraz byl velmi slavnostní, a hned se ukázalo proč, i když důvod nebyl ten, že má již brzy začít školní rok, ale trochu jiný.

„Bude líp!“ pozdravili jsme se navzájem a po tomto obvyklém pozdravu jsem se dozvěděl, proč je výraz pana učitele tak slavnostní.

„Budu senátorem!“ prohlásil pan učitel hrdě.

„Senátorem?“ zeptal jsem se.

„Ano, Babiš mě jmenoval senátorem,“ přikývl pan učitel a dodal, „budu v Senátu sedět hned vedle jeho nejoblíbenějšího koně!“

„Budete sedět v Senátu hned vedle nejoblíbenějšího Babišova koně? To je náramná čest, blahopřeji!“ poblahopřál jsem panu učiteli.

Víc už jsme si říct nestihli, protože kolem nás právě procházeli burlaci, sborově zpívající svou věčnou píseň o tom, že bude líp, takže jsme neslyšeli vlastního slova.

A potom, že je Senát zbytečná instituce, když v něm budou sedět Babišův nejoblíbenější kůň a pan učitel hned vedle sebe...