Sport je krutý (a krásný zároveň)!

Když si čtete Vergilia v originále, víte už dopředu, jak to dopadne, takže ho vlastně ani nemusíte číst, natož v originále. Ale ve sportu je možné všechno, zvlášť když dopujete...

Chrčálek se Serdou popíjeli burčák.

Byl to hnusný odporný patok, ale těmhle individuím kupodivu chutnal, i když Chrčálek z něho chrčel a Serda musel pořád odbíhat do křoví.

„Sport je krásný. Sport je krásný, když vyhrávají ruští sportovci,“ zachrčel Chrčálek, když se Serda zase vrátil z křoví.

„To jo. Ale sport dokáže být i krutý,“ přikývl Serda a ztěžka dosedl na prázdnou pivní basu, která mu sloužila jako trůn, „krutý, když Ledecká nevyhraje. Nebo když Sáblíková musí na své poslední olympiádě vzdát závod kvůli nemoci.“

„Jo, nebo když nemůžou ruští sportovci startovat na olympiádě. To je vyložená krutost!“ zachrčel Chrčálek.

„Jo, politika do sportu nepatří!“ přikývl Serda a zase běžel do křoví.

„Jo, politika do sportu nepatří a proto je válka pokračováním sportu s použitím jiných prostředků,“ zachrčel Chrčálek a napil se burčáku, proti němuž byla močůvka pramenitou vodou vhodnou i pro kojence.

A protože se Serda dlouho nevracel, zvedl se Chrčálek a šel si zaplavat do Gangy, protože v Moravě už kdosi plaval proti proudu znak.