Rusko je nepřátelskou zemí už i oficiálně, co více si mohou zuřiví rusofobové přát?

Zrovna teď, kdy se u nás koná výstava ruské výtvarné avantgardy, jež je jednou z nejdůležitějších kulturních událostí roku, se pro Rusko stáváme nepřatelskou zemí právě ve chvíli, kdy nám měl Rosatom dostavět Dukovany...

Nebylo v širém světě veselejšího člověka než Vladimira Vladimiroviče. Kdyby nebyl ruským prezidentem, jistě by byl klaunem v moskevském cirku a rozesmával každý večer jeho návštěvníky až k slzám, hlavně pak ženy.

            Ale teď, když hleděl na seznam nepřátel Ruska, byla jeho tvář bolestně zachmuřená.

            „Opravdu to musím podepsat? Opravdu je Česko naším nepřítelem?“ ošíval se Vladimir Vladimirovič jako Stalin, když mu oznámili, že Kameněv se Zinovjevem jsou západní agenti a chtěli na něj spáchat atentát a on je, své staré soudruhy, musel proto nechat popravit.

            „Bohužel, nedá se nic dělat, Vladimire Vladimiroviči. Rozbili nám naši výzvědnou centrálu, kterou jsme měli v Česku, aniž by se nás dovolili. Spousta našich diplomatů musela kvůli tomu prodat své luxusní byty v Praze hluboko pod cenou. Dobře, to by se dalo snad ještě omluvit.

            Ale bohužel v Česku nepovolili ani náš Sputnik, a to je prostě nepřátelská akce vůči Ruské federaci, s tím nic nenaděláme, Vladimire Vladimiroviči,“ pokrčil rameny Míťa Peskov a dodal, „tento seznam napsali naši nejlepší lidé, podle svého nejlepšího svědomí, nedá se nic dělat, Česko je naším nepřítelem.“

            „Co naplat, musím to tedy podepsat,“ povzdychl si Vladimir Vladimirovič a podepsal se slzami v očích seznam nepřátelských zemí, ale pak se přece jen usmál, „ale na naší připravenosti k dialogu to, doufám, nic nemění.“

            „Ovšem, že nemění! Právě naopak! To že jste podepsal seznam nepřátelských zemí naši připravenost k dialogu naopak zvyšuje, protože můžeme díky tomu lépe definovat aplikaci protiopatření na nepřátelské akce jiných států,“ potvrdil Míťa Peskov Vladimiru Vladimirovič jeho domněnku.

            „To jsem rád, protože dialog je základním nástrojem mírového soužití mezi pokrokovými národy celého světa,“ usmál se konečně Vladimir Vladimirovič a šibalsky dodal, „dlažební kostky před pražskou kanceláří Aeroflotu už Zeman nachystal?“

            „Nachystal, Vladimire Vladimiroviči,“ přikývl Míťa Peskov.

            „Moloděc! I mezi nepřáteli se najdou rozumní lidé,“ zvesela zavýskl Vladimir Vladimirovič a celý den nedělal už nic jiného, než si zase představoval, že je klaunem v moskevském cirku, kterému se lidé smějí sotva vejde do manéže a hned zakopne, a nejvíce  ze všech se smějí ženy, upravené a vonící stepním pelyňkem jako všechny ženy z Voroněže.