Referendum o vystoupení z EU je hovadina

Opravdu netuším, proč najednou všichni mluví o referendu, když vystoupit z EU můžeme docela dobře i bez referenda klidně ještě dnes

            Jen se mi zase rozproudila krev v žilách, už jsem běžel za Brunnerem, který v tom uměl vždy chodit.

            Měl jsem štěstí, Brunner byl doma, seděl na židli a plival do plivátka.

            „Žiješ, Brunnere?“ zeptal jsem se ho.

            „Jo, žiju, proč bych nežil?“ odpověděl Brunner a odplivl si do plivátka, „živí totiž vědí, že zemřou, mrtví nevědí zhola nic a nečeká je žádná odměna, jejich památka je zapomenuta.

Jak jejich láska, tak jejich nenávist i jejich horlení dávno zanikly a nikdy se již nebudou podílet na ničem, co se pod sluncem děje. Jdi, jez svůj chléb s radostí a plivej své chcrchle s dobrou myslí, neboť bůh již dávno našel zalíbení ve tvém díle.

Bůh prostě zlo neskladuje, kdo mu propadne, ten přestane existovat, toho bůh zlikviduje.“

„Já, chválabohu, už taky zase žiju! Krev se mi zase rozproudila v žilách, srdce se mi rozbušilo, nebyl jsem bohem zlikvidován,“ zvolal jsem a dodal, „poslechni Brunnere, co ty si vlastně myslíš o ,západní demokracii??“

„Jenom to nejhorší,“ ušklíbl se Brunner.

„Souhlasím s tebou, Brunnere!“ řekl jsem a dodal, „dostat se mi takový nějaký západní demokrat do rány, hezky bych mu řekl svoje!

Ale ještě na něco se tě zeptám, Brunnere, co si myslíš o EU?“

„Není třeba kopat do mrtvol,“ ušklíbl se Brunner.

„Já bych hned vyhlásil referendum o vystoupení naší země s EU!

Míra fašismu přicházející s EU už přestoupila meze tolerance a hraničí s naším ohrožením!

Referendum o vystoupení je nutné a nezbytné!“ prohlásil jsem

„Já bych s tím referendem tak nespěchal,“ řekl však mému k nemalému údivu Brunner.

„Cože Brunnere? Ty jsi proti referendu?

Říkal jsi přece, že ,západní demokracie, je to největší svinstvo, že EU je mrtvá, protože bůh zlo likviduje, a teď jsi proti referendu.

Teď říkáš: ,Na vstup do EU je dobrý každý blbec, na referendum o vystoupení je blbec nedospělý!?

Ale v tom s tebou nemohu souhlasit, Brunnere, ne promiň, ale nemohu!

Víš, já zastávám vlastní názor, že demokracie buď je anebo není. Buď má každý hlas stejnou hodnotu, stejně jako má stejnou hodnotu každý volič, nebo nemá, ale pak zrušme volby a vyhlasme osvícenou diktaturu tribunálu ,moudrých a přemoudřelých?

Už je celkem trapné, jak samozvané, nikoliv skutečné elity, novináři, rádoby, nikoliv skuteční, znalci společnosti po každých volbách v každé zemi, kde voliči volí jinak než podle jejich představ, mají neustálé nutkání analyzovat proč vyhrál ten, kdo vyhrát neměl, proč lidé volili jinak, než měli volit.

Proč to pořád analyzují?

Ano, přijde mi to trapné, jak všechny ty samozvané elity, na rozdíl od skutečných elit nemohou pochopit, že volí jistou smrt, kdežto, že člověk moudrý volí život, protože, kdo je moudrý, ten chce žít, ten chce, aby bůh našel v jeho díle zalíbení, proto ani nemůže být ,západní demokracie? než jen zlem, protože znamená jistou smrt.

Chápeš to, Brunnere?

Nebo se snad taky považuješ za samozvanou elitu?

Taky chceš prodat naše svobody za kus žvance, chceš se odsoudit k smrti?“

Ale Brunner se po mých slovech jen usmál.

„Počkej, kamaráde, s tím odsuzováním na smrt,“ řekl a odplivl si, „předně jsem vůbec neřekl, že na vstup je dobrý každý blbec a na vystoupení z EU je každý blbec nedospělý.

Já jsem jen řekl, že bych s tím referendem tak nespěchal.

A to je rozdíl.“

„Já v tom žádný rozdíl nevidím.

Jsi proti referendu?

Jsi!

Chceš tedy smrt!“

Brunner se opět usmál: „Ano, jsem proti referendu, když to chceš slyšet. A víš proč?“

„Proč, Brunnere? Upsal ses zlu, chceš zlikvidovat národ?

Stal se z tebe kavárenský povaleč a chceš mi proto namluvit, že hmotný prospěch je důležitější než svoboda?“

„Hovno, kavárenský povaleč!“ odpliv si Brunner a pokračoval, „nechci referendum právě proto, že v referendu má každý hlas stejnou váhu.

Jen si vzpomeň na prezidentské volby!

Nenašlo se snad dost lidí, kteří se nechali zmanipulovat, kteří si nechali vymýt mozek a volili zlo, tedy smrt?

Nechybělo zase tak moc a vyhráli by, zvolili by zlo, smrt, pustili by sem s klidným srdcem ve jménu toho svého zkurveného dobra milióny imigrantů.

Já mám selský rozum, ty taky. Ale spousta lidí ho nemá, ani nemůže mít, protože věří všemu, co jim Česká televize řekne.

A hlas těchto lidí má v referendu stejnou váhu jako náš hlas.

Neberu nikomu právo, na to, co chce volit, chraň bůh!

Mohu se smát, všem těm, kteří by volili setrvání v EU v domnění, že volí život, ne smrt.

Mohu, ale nebudu. Nemám důvod, protože i lidé, kteří volí zlo a smrt, jsou součástí demokracie.

Ale já i ty dobře víme, že volič má jen tehdy selský rozum, když nevolí zlo, když nevolí smrt, když volí tak, jak volí většina, když je za vystoupení z EU.

Proč tedy dávat těm, kteří se tak snadno dají zmanipulovat, kteří si nechají vymýt mozky, vůbec tu možnost, aby rozhodovali o nás, který selský rozum máme, kteří volíme život?

Budoucnost přece není smrt, ale život!

Proto bych s referendem nespěchal.

Vždyť o vystoupení může rozhodnout čistě jen vláda, ta může aktivovat 50. článek Lisabonské smlouvy, může jej aktivovat ještě dnes v tuto chvíli!

Referendum, to je nesmysl, to je jen zdržovací taktika těch, kteří ve skutečnosti žádní czexit nechtějí!

Každá vláda, která ještě dnes neaktivuje 50. článek, je vládou vlastizrádců, neboť dnešní situace je stejná jako situace po mnichovské dohodě.

Vezmi čert, nějaké referendum, nějakou přímou demokracii!

Uvaž sám, kdybychom byli napadeni ve skutečné válce, tak přece nebudeme vyhlašovat referendum o tom, zda se budeme bránit či ne!

A my napadeni jsme , naše suverenita je ohrožena a vláda má tedy povinnost okamžitě aktivovat 50. článek a oznámit Evropaské komisi, že vystupujeme z EU!

A pokud ne, pak máme právo vzít moc do svých rukou a aktivovat 50. článek sami, máme právo sami se prohlásit za svrchovaný, na nikom nezávislý stát!
           

Co se mne týče, vystupuji mentálně z EU už teď!

Smrt zlu EU!

Smrt smrti!“

„Brunnere, kamaráde, a já už myslel, že se z tebe stal kavárenský povaleč, že jsi prodal všechnu svobodu za kus žvance!

Promiň, jsem to já ale!

Smrt zlu EU!

Smrt smrti!“ odplivl jsem a hned, jak dopadla moje slina do plivátka, vystoupil mentálně z EU taky i bez referenda o mém vystoupení z EU.

„Czexitus!“ potvrdil to i můj ošetřující lékař a odpojil mne od přístrojů, které mě uměle udržovaly při životě, který už dávno skutečným životem nebyl, natož pak životem svobodným...