Prosím Vás, paní Šichtařová, nerušte WHO!!!

Taky to občas mívám, tuhletu rušivou mánii. To bych rovněž všechno nejraději zrušil, a to nejsem ani ženská, takže se snad trochu dokážu vžít do pocitů někoho, kdo chce zrušit OSN, MMF a taky, bohužel, WHO

„Zrušme WHO, zrušme OSN, zrušme MMF, zrušme ITTF!“ vyzývá nás paní Šichtařová, abychom zrušili všemožné mezinárodní organizace.

Dobře, zrušme OSN, zrušme MMF, zrušme ITTF, budou-li to zárukou toho, že svět pak bude krásnější.

Ale proč chce, proboha, paní Šichtařová rušit i WHO?

To mi fakt bedýnka nebere, protože to je fakt úlet.

Ale dobře, se řekne A, musí se říct i B, i když to B nemusí být někomu dvakrát příjemné.

Totiž, tvrdí-li paní Šichtařová, že suverénnost nadnárodních orgánů stojí na vodě, pak ovšem stejně tak na vodě může docela klidně stát i suverénnost paní Šichtařové.

Tváří-li se paní Šichtařová suverénně, vůbec neznamená to, že musí skutečně vědět, co dělá a říká.

Zaklínadlo „Podle paní Šichtařové“ je tak docela liché. Měli bychom to mít na paměti vždy, když jsou nám paní Šichtařovou předkládány emotivní argumenty, proč bychom jako civilizovaní Evropané měli dělat to a ono, tedy to, co říká ona,

Naše představa, že musíme paní Šichtařovou poslouchat, protože její rozumy jsou zárukou jakési bezpečnosti a prosperity světa, je právě jen představou. Je to asi taková úlitba jako rouškování samostatného chodce v lese. Logika žádná, ale obsesivní, iracionální strach z katastrofy, který paní Šichatřová vyvolává, to uchlácholí.

Ale proč vlastně píšu to, co všichni dobře víme?

Píšu to, protože chci paní Šichtařovou, pokud bude tyto řádky číst, vyzvat jménem svým, i jménem své generace, aby nerušila WHO.

Mějte, paní Šichtařová, aspoň jednou rozum a nerušte WHO!

Zrušte si co, chcete, třeba i Next Finance, ale na WHO nesahejte!

Děkuji jménem svým, i své generace.