Proč Václav Klaus během normalizace neemigroval?

Celý západní svět tehdy ležel Václavu Klausovi u nohou, ale on se rozhodl zůstat doma, protože mu tak velelo jeho svědomí!

                Mnoho lidí si v těchto dnech klade otázku, proč vlastně Václav Klaus před sametovým převratem neemigroval do zahraničí, aby místo toho hnil napřed na zcela podřadném místě ve státní bance, a pak v Prognostickém ústavu.

                Otázka je to zcela legitimní, protože Václav Klaus se v zahraničí těšil velké popularitě, dá se říct, že byl nejznámější osobností komunistického Československa ve světě.

                Přední univerzity mu nabízely řádnou profesuru a například takový Milton Friedman mnohokrát otevřeně prohlásil, že není hoden nosit Klausovi ani jeho aktovku.

                A von Hayek?

                Ten dokonce prohlásil: „Kdybych mohl dělat rohožku před sálem, v němž přednáší Václav Klaus, byl bych tím nejšťastnějším člověkem v dějinách lidstva!“

                Nebylo světového ekonoma a držitele Nobelovy ceny (tu mimochodem Václav Klaus několikrát odmítl, protože ji považoval za příliš levičáckou), který by o Václavu Klausovi nemluvil s nábožnou úctou jako o svém Velkém učiteli a nedostižném vzoru.

                Svět by uvítal Václava Klause s otevřenou náručí, ale on přesto zůstával doma a vážně o emigraci uvažoval jen jednou a to když mu bylo nabídnuto místo vlekaře na sjezdovce poblíž švýcarského Davosu, jenže proti byla jeho manželka, které se ta sjezdovka zdála málo černá.

                A tak Václav Klaus, díky bohu, zůstal doma, přestože jeho život nebyl nijak lehký. Komunisté ho dokonale umlčeli, takže znalo-li Havla jen pár lidí, kteří si hráli na disidenty (a přitom jen chlastali a souložili), pak Václava Klause neznal skoro nikdo, vyjma jeho řídícího důstojníka, se kterým se scházel v jedné holešovické hospodě.

                Ale pod svícnem je největší tma a tak Václav Klaus neúnavně pracoval na budování kapitalismu, zatím tedy jen v podmínkách naprosté ilegality tak typické pro normalizační Československo.

                A to byl také důvod, čímž se dostáváme k odpovědi na výše položenou otázku, proč Václav Klaus neemigroval, i když měl třeba nabídku od Ronalda Reagana, aby řídil likvidaci odborů v USA.

                Václav Klaus neemigroval, protože to považoval za projev zbabělosti a on nebyl jako Havlův zelinář (kterým nebyl nikdo jiný než Havel sám). Věděl, že musí zůstat a budovat kapitalismus doma, že je to jeho občanská povinnost, i když zatím jen v poněkud stísněném prostoru svého vlastního bytu bez teplé vody, kterou mu komunistický režim odepřel, zatímco Havel se na Borech teplou vodou každý den sprchoval.

                Pokud snad bylo Klausovo budování kapitalismu v jeho bytě dlouho spíše jen teoretické, jeho nástupem do Prognostického ústavu nabylo mnohem reálnějších obrysů. Zde se navíc Klaus stal skutečným disidentem, který musel prokázat (a taky prokázal) nesmírnou odvahu, protože Prognostický ústav byl přímým pokračovatelem Slánského spikleneckého centra, takže Václav Klaus byl jednou nohou pořád přinejmenším v doživotním kriminále.

                A v Prognostickém ústavu už byla vůdčí role Václava Klause nezpochybnitelná, v tento moment by jeho emigrace už nedávala žádný smysl, popravdě řečeno, kdyby Václav Klaus v tuto chvíli emigroval, zpozdil by se sametový převrat dobře o deset let, a s tím by se pochopitelně zpozdil i nástup kapitalismu a demokracie.

                V podstatě se dá říct, že Václav Klaus je pro kapitalismus tím, čím je Lenin pro komunismus, snad jen z tím rozdílem, že objem Leninových sebraných spisů je přibližně jen čtvrtinový proti objemu sebraných spisů Václava Klause, ale to samozřejmě není na škodu věci.

                Chastal-li Havel v předvečer sametového převratu na Hrádečku, pak Václav Klaus ještě do pozdní noci dokončoval plán své geniální ekonomické transformace, takže se 17. listopadu mohla dát kola dějin bez obav do pohybu a ten, kdo jimi ve skutečnosti otočil, byl Václav Klaus a nikdo jiný, žádný Gorbačov,  to všechno je jen bohapustá lež!