Proč chtějí sluníčka odzbrojit český národ?

Dovoluji si tímto reagovat na článek našeho realisty pana Skřivana „Střelba v USA-musíme omezit zbraně!!“, ve kterém obviňuje jakási sluníčka (sedmitečná?), z toho, že mu chtějí vzít jeho milované zbraně

            Nu, přečetli jsme si hezky v klidu článek pana Skřivana.

            Pan Skřivan se považuje za realistu a snad opravdu realistou je, ale nám přece po přečtení jeho článku není vše zcela jasné, nejspíše i proto, že se nám nedostává, na rozdíl od pana Skřivana, kýženého a evidentně tolik potřebného realismu, abychom viděli svět, a naší existenci v něm, v jeho pravé, to jest skutečné, to jest reálné podobě.

            Co nám tedy není například jasné?

            Pan Skřivan například píše (v souvislosti s masakrem v Las Vegas): „Sluníčka dostala dar z nebes. Masakr v USA je výbornou záminkou pro odzbrojení obyvatel v České republice /pan Skřivan ovšem nesprávně píše v ,České Republice?/. Lžou, srovnávají nesrovnatelné, jen aby mohla /pan Skřivan ovšem nesprávně uvádí ,mohli?/ zakazovat a omezovat.“

            Nu tedy, není nám jasné, ani po dvojím či trojím přečtení článku, kdo vlastně ona sluníčka jsou.

            Nebo jsou oněmi sluníčky, jak by vyplývalo z logiky článku páně Skřivanova, ti, kteří požadují v České republice zákaz zbraní?

            Ale kdo to je, kdo to je konkrétně?

            Jsou tato sluníčka sdružená v nějaké nátlakové organizaci, která se dožaduje zákazu zbraní, infiltrovala snad tato sluníčka parlament, vytvořila v něm napříč politickým spektrem protiváhu myslivecké lobby, žádající zákaz zbraní se stejnou razancí, s jakou se po zuby ozbrojení myslivci dožadují svých privilegií?

            Nu, nemůžeme se zbavit dojmu, že pan Skřivan používá pojem „sluníčka“ prostě jen tak, pro jeho evidentní zvukomalebnost, pro jeho evidentní citové zabarvení.

            Vždyť kolik lidí, vyjde-li na oblohu sluníčko, radostně zvolá: „To je pěkný den, svítí sluníčko!“

            Nu, ovšem, bez sluníčka by nebyl život na zemi, jako by beze zbraní nebyla smrt, a smrti je přeci taky třeba!

            K tomu jsou přece primárně střelné zbraně, pracují na principu toho, že z jejich hlavně je vypuzen kousek kovu, jež se následně zavrtá do těla, určeny.

            Nebo ne?

            Nu, ovšem, pan Skřivan je sportovní střelec a možná i on raději střílí ze svých zbraní, když je pěkně, když svítí sluníčko.

            Vezme si svoji zbraň, zamíří na terč a vystřelí.

            Ozve se rána, zpětný ráz opře pažbu zbraně do ramene, v terči, samotném jeho středu se objeví dírka, příslušné endofirny se vyplaví do krve.

            Má-li člověk v ruce zbraň, jeví se život celkem jednoduchým.

            A je-li tato zbraň automatická, kdy stačí jen zmáčknout spoušť, a prázdné nábojnice začnou tryskat jako gejzír, nechybí člověku ke štěstí již zhola nic.

            Není šťastnějších lidí, než sportovních střelců, již právě zmáčkli spoušť své zbraně.

            Ale zlá a nepřející sluníčka by je chtěla o toto štěstí připravit.

            Proto lžou a srovnávají nesrovnatelné, jen aby mohla pana Skřivana připravit o jeho štěstí.

            Ale my pořád nevíme, kdo to je!

            Kdo to je?

            Víme však, že pan Skřivan je nejen realista (a každý realista se pozná podle realistického výrazu v tváři), ale je také členem spolku LEX (tedy neziskovky) hájící práva držitelů zbraní.

            Nu, ale tady už opět tápeme v temnotách vlastní nevědomosti.

            „Co to jsou práva držitelů zbraní? Jsou snad tato práva shodná například s právy homosexuálů?“ ptáme se, nevědomí, a dodáváme, „ale proč by držitelé zbraní měli mít nějaká extra práva?

            Jsou snad držitelé zbraní něco víc, než člověk, který žádnou zbraň nemá?

            Zakazuje snad někdo panu Skřivanu nošení (jak on píše, i když by bylo snad lepší napsat ,držení?) jeho zbraní?

            Nebo by snad chtěl pan Skřivan bez přestání u sebe nosit např. automatickou pušku M-16 či snad automatickou pušku Bren či snad poloautomatickou pušku Barrett 82A3, aby jako trénovaný civilista mohl zastavit případného agresora se zbraní?“

            Tak se ptáme, přičemž ovšem ani trochu nepochybujeme, že by to pan Skřivan dokázal, tedy pokud by neměl strach, že ho policie bude považovat za komplice takového agresora, což ovšem bohužel nelze nijak vyloučit.

            Leč jsou to ona sluníčka, která mu to nedovolí, která ho takřka zcela odzbrojila, nedovolí mu vlastnit dlouhou poloautomatickou zbraň se zásobníkem pro více jak deset nábojů, a teď by ho snad chtěla po masakru v Las Vegas připravit nejspíše úplně o tuto jeho jedinou radost.

            To, od nich od sluníček, opravdu není pěkné!

            Škoda jen, že nám pan Skřivan neprozradil identitu těchto sluníček.

            Kdybychom je potkali, určitě bychom jim za to naplivali do ksichtu, za to chtějí panu Skřivanu zabavit všechny jeho zbraně a jako důvod k tomu udávají masakr v Las Vegas!

            Tak totiž zase bude o jednoho frustráta na světě víc, a jaký pak to svět plný frustrátů a bez Sluníčka, toho jediného a, jak by se chtělo říct i v duchu přesvědčení pana Skřivana,skutečného, to jest, reálného, protože od reálného již není daleko k realistickému?

            Takový smutný a frustrovaný svět stojí, po pravdě, řečeno, za prd.

            Náš závěr a vzkaz oněm sluníčkům je proto takový: „Nechejte panu Skřivanovi jeho zbraně, kdo si hraje na vojáčky, nezlobí!“  

           Tento článek reaguje na článek „Střelba v USA-musíme omezit zbraně!!“