Prezident hájí demokracii. Proti SPD, ANO, Motoristům. A bude-li potřeba i proti voličům

Dezolátní scéna se nám opět nenávistně rozkvičela a cílem je aktuálně prezident republiky. Ten po Babišovi žádá kromě jiného i vyřešení jeho střetu zájmů, přestože tábor lepšolidí utrpěl ve volbách drtivou porážku

Pan Pokojný byl šťastný jako blecha.

Aby ne, když mu Klement Gottwald, předseda vlády, který seděl u něho v sednici, přinesl radostnou novinu, téměř takovou, jako kdyby se narodil Kristus Pán.

„Právě jsem se vrátil z Hradu,“ vykládal Klement Gottwald a přitom popotahoval ze dýmky, kterou měl nacpanou tou nejpoctivější, pravou okamurovskou domovinou, „a musím pana prezidenta pochválit, nejednal proti duchu ústavy a demisi tzv. demokratických ministrů přijal zcela bez výhrad.

Díky moudrému a státnickému rozhodnutí pana prezidenta utrpěli lepšolidé, kteří nechtěli uznat výsledky voleb, ve kterých se voliči jednoznačně rozhodli pro nastoupení lidovědemokratické cesty a pro to, abychom se všichni měli líp, zdrcují a definitivní porážku.

Nikdo už nám nebude stát cestě, abychom vrátili naši zemi, tam kam patří, do nerozborného svazku slovanských národů, které se osvobodily z otroctví, do něhož je uvrhl kolektivní Západ a především Anglosasové!“

To se ví, že po těchto slovech pana premiéra Gottwalda vykřikl pan Pokojný radostí.

„Ať žije svoboda slova! Pryč s nadvládou světových sionistů a plutokratů!“ zvolal a pak se, už klidněji zeptal, „a to panu prezidentovi nevadil střet váš zájmů?“

„Jako že jsem agent Moskvy? Který po celou dobu zločinného režimu zvaného první republika, kdy se cenzuroval náš komunistický tisk, a zavírali do kriminálu naši soudruzi, kteří byli hlasem umlčované většiny, zcela otevřeně bojoval proti Československé republice, to znamená, že jsem vyvíjel činnost v zájmu cizí mocnosti, do níž jsem se i jezdil na školení, jak lepšolidem zakroutit krkem?“ usmál se předseda vlády Gottwald a potáhl z dýmky. „Slíbil jsem panu prezidentovi, že tento svůj střet zájmů vyřeším. A to tak, že se po jeho brzké abdikaci stanu sám prezidentem.

I toto řešení mého střetu zájmů přijal pan prezident bez jakýchkoliv výhrad.“

Slova předsedy vlády byla pro pana Pokojného rajskou hudbou!

„Tak to už se bude brzy věšet! Já se tak těším! Napřed se budou věšet agenti imperialistů a potom zrádci ve vlastních řadách! To budou čistky, to bude teror!“ jásal pan Pokojný.

Předseda vlády Gottwald rozvážně přikývl: „Ano, bude se brzy věšet. Poradci z Moskvy jsou už na cestě!“

„A taky se musí zavřít letci, co byli v Anglii! Jsou to váleční štváči, eskalovali konflikt s Německem už v době, kdy byl Sovětský Svaz ještě spojencem Hitlera! My jsme tady v Protektorátu makali jako šrouby a oni provokovali Němce!

A taky se musí zrušit Sokol a Skaut!“

Předseda vlády Gottwald opět rozvážně přikývl: „Ano, čeká nás ještě hodně tvrdé práce, budu muset na tom všem pořádně makat. Ale napřed musím vyřešit obrovský problém s rozpočtovou dírou.“

Ale pan Pokojný se už o budoucnost, která se před ním rýsovala, nebál.

Dobře věděl, že náš národ a náš lid jsou v těch nejlepších rukách, rukách otcovských a proto od této chvíle, kdy se předseda vlády Gottwald vrátil z Hradu, bude už jen dobře na věčné časy a nikdy jinak!