Pojede M. Pekarová lyžovat o Vánocích do Krkonoš?

Kdo by nechtěl levně o Vánocích lyžovat? Ale na každý je poslanec, aby si jel válet šunky do Harrachova, odkud nedávno vyhnala M. Pekarová ukrajinské uprchlíky, což pochopitelně namíchlo všechny české vlastence. Právem!

Krakonoš si zrovna cpal svoji fajfku sušeným mechem, když mu na krempu jeho klobouku, opravdového širáku, zdobeného všelijakým lučním kvítím, usedla sojka, evidentně rozrušená jako málokterý pták, nejen v Krkonoších, ale i v Himalájích.

„Píííp, pííp!“ vyrážela ze sebe sojka a její ptačí hruď se vzrušením zdvíhala div ne tak, jako hruď manželky Karla Vémoly, „Pekarová chce vyhodit ukrajinské uprchlíky ze sněmovní ubytovny na mráz, pííp!

Ukrajina potřebuje naši pomoc, musíme tam posílat další zbraně, a co nejvíce peněz, a ona není solidární s ukrajinskými uprchlíky!

Nejprve stávající vedení Poslanecké sněmovny s velkou slávou, ty jsi taky přece u toho byl, Krakonoši, poskytne lidem prchajícím před válkou své rekreační objekty, ovšem s příchodem lyžařské sezóny nechá tyto lidi, kteří si už u nás zvykli, a kteří stojí náš stát denně tisíce korun, kteří toho dostávají víc než naši občané v nouzi, odstěhovat jinam, rozuměj, ven na mráz, tak je to klasická ukázka toho, jak někdo káže vodu v dlaních a sám pije ze sklenice víno!

Pro politiky, pobírající poslanecký plat, by určitě nebyl problém vyrazit na relaxační pobyt třeba do Alp, ale ne, o ni musejí lautr do Harrachova, jak kdyby nebyl v Krkonoších i Špindl!

Jsou to všichni pokrytci!

Napřed vyhodí uprchlíky z ubytovny, a pak přestanou posílat na Ukrajinu i zbraně, následně zmizí ukrajinští Romové z pražského hlavního nádraží a nakonec se vláda začne starat i o české občany a Vrabel bude nahraný!“

Krakonoš zrudne hněvem. To se ví, když vedle sebe sousedí malý a velký pán, a ten malý pán si hraje na velkého pána, je z toho vždy velký průser.

„Tak Pekarové se zachtělo vyhnat ukrajinské uprchlíky na mráz?

Hleďme na to!

Sláva Ukrajině! Ukrajina na prvním místě!

To bych se podíval, aby Pekarová vyháněla ukrajinské uprchlíky na mráz!

To bych se podíval na to, abychom přestali být solidární s Ukrajinou, abychom tam přestávali dodávat zbraně, aby nebyla na prvním místě Ukrajina, ale Česká republika!“ zvolá Krakonoš a mávne svou holí tak, že ze všech krkonošských sjezdovek sleze umělý sníh a louky pod ním skryté rozkvetlou tisícerým lučním kvítím, ačkoliv by prosinec (pozor, neplést s klimatickou změnou, ta neexistuje!), „tak a máte po levné lyžovačce, pokrytci!

A tu vaši chajdu vám taky podpálím, vždyť na Krymu teď zase taky hořelo, proč by nemohl hořet i tady u nás v Krkonoších?!“

A sotva to dořekne, vzplane sněmovní horská ubytovna jasným plamenem, jehož světlo je vidět až v Užhorodu.

Tak, tak, kdo seje vítr, ten sklízí bouři, to platí všude a v Krkonoších dvojnásob. Lidé, prostí a obyčejní, se vzali za ruce a radostně tančili na tom spáleništi a není nikoho, kdo by to poslancům nepřál.

A Ukrajinci?

Ti se nastěhovali ke Krakonošovi a moc se jim tam líbí. Aby ne, mají tam všechno zadarmo, maliny, borůvky, houby, ba i ty jalovcové bobule, těch jim Krakonoš každé ráno natrhá vždy plný džbánek, takže jsou čerstvé a lokální, ne jak v Lidlu, nebo v Kauflandu, ale jako z farmářských trhů na pražské náplavce.