Podle faráře Piťhy nám budou vládnout homosexuálové

Co nám hrozí od homosexualistů už díky p. Piťhovi víme. Ale proč kaplan Jeho Svatosti nemluví stejně tak plamenně o zlu páchaném jeho mateřskou církví, např. o odebírání dětí či jejich zneužívání služebníky božími?

Napsáno podle Písma svatého

Šimon se do Ježíše zamiloval na první pohled.

Byla to láska jako trám, bez přehánění skoro taková láska jsou bůh miloval lidi tak, že pro ně podřízl, po vzoru Izáka, svého jediného potomka (shodou okolností Ježíše, do něhož se Šimon tak zamiloval).

Šimon se právě chystal hodit svou rybářskou síť do vody, když se někdo zlehka a náramně něžně dotkl jeho ramene.

Šimon se otočil a v jeho těle se rozpoutala skutečná hormonální bouře, jež má z pohledu evoluce umožnit dvojici seznámit se, počít a přivést na svět potomka a postarat se o jeho přežití po dobu, po kterou to dítě nezbytně potřebuje, jenže tady šlo o něco jiného než jen pouhé zvířecí páření, tady šlo o záležitost bez přehánění metafyzickou, protože křesťanskou.

„Pojď se mnou,“ řekl mu Ježíš.

„Kam mám s tebou jít?“ zeptal se Šimon.

„K tobě domů. Umyji ti tam nohy. Abys měl podíl na vládě celit,“ řekl Ježíš a s úsměvem dodal, „ale ještě než půjdeme, tak tě dlouze políbím.

Hele, koukej, takto!“

Ježíšovy rudě červené a nádherně naducané rty se vášnivě přisály na rty Šimonovy, jejich jazyky se střetly a vzájemně propletly jako jazyky milenců v Písni písní.

Bylo to úplně jiné, než když Šimon líbal svoji ženu. Vlastně ji ani moc nelíbal, necítil k ní nic, co cítil teď, oženil se s ní jen proto, že mu ji rodiče jednou přivedli domů a řekli mu, že to bude jeho žena.

S Ježíšem to bylo ale krásnější, mnohem krásnější!

„Tak a jde se,“ řekl Ježíš, když se políbili a něžně plácl Šimona přes jeho zadnici.

Když přišli do Šimonova domu, poručil Ježíš napřed Šimonově ženě, aby mu nachystala vědro s teplou vodou a pak ji vyhodil ven z baráku.

„Budeme teď řešit čistě mužské záležitosti, bude to něco jako volba papeže, jen sami chlapi v červeném,“ řekl jí mile, ale přitom rozhodně.

Šimonova žena se podívala tázavě na svého muže, který už jí ovšem nepatřil.

„Neslyšelas? Jdi ven!“ přikázal jí Petr.

„Co já už rozbil tradičních rodin.

Nepřišel jsem dát zemi pokoj, ale rozdělení rodin,“ ušklíbl se Ježíš a vzal Šimonova chodidla a ponořil je do teplé vody, „nejsem totiž muž, ani žena, jsem třetího pohlaví.

Ptáš se, jak je to možné?

Jednoduše, byl jsem neposkvrněně počat, a tedy můj genom neobsahuje chromozom Y.

Ale nejsem ani žena, protože jsem boží syn.

Nejsem proto muž, ani žena, jsem třetího pohlaví, a proto jsem i Spasitel, Kristus.

Chápeš?“

„Ne,“ odpověděl Šimon, kterému se kolem srdce rozléval sladké teplo.

„To nevadí, že to nechápeš.

Nepochopí to ani mnozí jiní, kteří budou brát nadarmo mé jméno do své kněžourské huby.

Ale k čertu s nimi, protože já jsem Pravda, Cesta i Život, a taky Láska!“ řekl Ježíš a jemně se probíral prsty na Šimonových chodidlech, „království mého otce není totiž z tohoto světa.

Zákony, které tam, u mého Otce, platí, jsou zvrácené, a jiné ani nemohou být, protože se vymykají všemu lidskému chápání. A stejně tak jsou i diktátorské a nedemokratické.

Ale jakápak demokracie v nebi!

Boha přece nevolíme, bůh prostě je!

Bůh se poslouchá, bohu se neodmlouvá, protože bůh ví sám nejlíp, co je dobré.

Rozumíš tomu, co ti říkám?“

„Ne, nerozumím!“ div se blahem nezalknul Šimon.

„Nevadí,“ řekl Ježíš a začal jemňoučce mnout Šimonovy kotníky, „v království mého otce například neexistuje tradiční rodina, nikdo se tam totiž ani nežení, ani nevdává.

A proč by se tam měl taky vdávat a ženit?

Proč by se tam měl množit?

V království mého otce jsou jen duše zalykající blahem, ale copak má duše nějaké pohlaví?

Pohlaví, to je jen pozemský konstrukt, ale já jednoho dne tento svět jednoduše zničím

Vždyť i bůh nemá žádná pohlaví, neboť nemá žádné pohlavní žlázy, na co by mu taky byly?

Podívej se na bakterie, viry či houby!

Nemají pohlaví a přece se množí!

Co je proti nim člověk?

Pouhé monstrum, hotový evoluční zmetek!

Tak, žádné tradiční rodiny v nebi nejsou, protože, kdo miluje své děti víc než mne, ten mne nenásleduje, ten skončí v pekle!

Ano, tak to je, můj milý.

Za každý nesouhlas s mým učením, mojí sexuální orientací, neboť já jsem světlo světa, já jsem přemohl svět, můj otec posílá do nápravně-výchovných táborů vyhlazovacího charakteru, neboli pekla, neboť jedině já mohu určovat, co se může a nemůže říkat, já jsem ta mocná elita, vládce světa.

Věříš tomu, Šimone?“

„Věřím, o sladký Ježíši!

Tvá přítomnost činí dobrým vše!“ vydechl Šimon.

„Ty jsi Petr a na té skále vybuduji svoji homosexualistickou církev,“ usmál se Ježíš a políbil Šimonovi napřed pravé a levé chodidlo, „miluješ mne, Šimone?“

„Miluji, Ježíši!“ zvolal Šimon.

„A nevadí ti, že tě budou katoličtí kněží, uslintaní kaplani jeho svatosti papeže pronásledovat za můj homosexualismus?“ zeptal se Ježíš, opět políbiv Šimonovy chodidla.

„Nevadí!

Řeka tvé lásky proudí k nám
přes hory i přes oceán
a já své srdce otvírám,
ať tvůj duch dotkne se mě sám. 
Mám radost, že tvou lásku znám,
že v pravdě můžu chodit dál, 
proto své dlaně pozvedám 
a tebe vzývám
Budu jen o tvé lásce zpívat 
věčně jen o tvé lásce zpívat

Budu jen o tvé lásce zpívat

věčně jen o tvé lásce zpívat
Já radostí tančím 
Je to bláznivé, já vím. 
Až tvou slávu všichni spatří, 
pak budou na Prague pride

tančit spolu s námi,“ pravil vroucně Šimom.

„Já tě taky miluji, Šimone. Vezmu si tě do království svého otce,“ usmál se Ježíš a odkudsi vytáhl jakousi hliněnou nádobku, „to je křižmo, teď ti namasíruji lýtka, máš je celá ztuhlá.“

Ale u masírování lýtek jen, to se ví, nezůstalo, buzici jsou prostě buzici.