P. Novotný nám udělal v Rusku jenom ostudu

Taková ostuda! Co si o nás jen věrní diváci státní ruské televize pomyslí? Pomyslí si, že jsme fašisté! Proč tam místo P. Novotného nebyl raději J. Ovčáček? ten by dal Rusům co proto. Stejně jako Peroutkovi a pražské kavárně!

            „Díval jste se včera na televizi, Semjone Semjonovyči?“ zeptal se Pavel Pavlovič souseda.

            „Díval, Pavle Pavloviči. Já se na televizi dívám každý den. Člověk se dozví fůru nových věcí, třeba v jako včera, v tom diskusním pořadu, víte, jak tam byl ten hoch z České republiky,“ odpověděl Semjon Semjonovič.

            „Taky se jsem se na diskuzi díval.

            Ten hoch se mi líbil, molodec!

            Kdo by to byl řekl, že čeští legionáři, víte koho myslím, myslím Běločechy, nezačali občanskou válku v Rusku!

            Pěkně toho poslance Kalašnikova utřel, když mu řekl, že podle historiků Češi občanskou válku v Rusku nezačali!“ pokýval pochvalně hlavou Pavel Pavlovič.

            „Přesně tak, molodec, a kdo byl býval řekl, že jsme v Katyni zastřelili čtrnáct tisíc polských důstojníků?!

            A jak si namazal na chleba komentátorku, když mu řekla, že je nemocný!

            ,Ne já, ale vy jste nemocní, celé Rusko je nemocné, celé Rusko má paronoiu, že Česko je plné fašistů, které staví pomníky vlasovcům a proto je nutné jej obsadit kvůli bezpečnosti Ruska, aby náhodou čeští fašisti nenapadli Rusko, jste z vaší propagandy paranoidní a není vám, Rusům žádné pomoci, paní moderátorko, na vás platí jen metla, jak říká váš velký spisovatel Dostojevskij,‘ řekl jí slušně, a ani brvou nehnul, molodec.

A jak se potom ohradil, že není žádný představitel státní moci, že je jen prezidentův mluvčí!“ přikývl Semjon Semjonovič.

            „Jeden známý, co mám dům v Karlových Varech, mi říkal, že ten hoch doslova matematicky dokázal, že Peroutka byl zbabělec a hlupák, který byl konfidentem gestapa, a taky u toho ani brvou nehnul,“ podotkl Pavel Pavlovič.

            „Cože, Peroutka byl hlupák a zbabělec, konfident gestapa?

Podívejme!“ užasl Semjon Semjonovič.

            „Už je to tak,“ přikývl Pavel Pavlovič.

            „Vidíte, jak se člověk snadno zmýlí v lidech, natož pak ve vlastním národě,“ pokýval moudře hlavou Semjon Semjonovič a od té doby se mu žilo tak nějak lehčeji a radostněji, že se někdy dokonce zapomněl napít i vodky, a vůbec to nepoznal!