Ovčáčkovo fake video, ukazující srdečného Zemana, hradní lhaní má mnoho podob

Jirka Ovčáčků popírá pravost videa, na kterém srdečný prezident obdarovává čínskou babkou tajemnou modrou krabicí. Smát se tomu je málo, kdybychom se ovšem nesmáli sami sobě, svému prezidentovi 

Další případ Sherlocka Holmese byl vcelku jednoduchý, šlo o případ, který vešel do dějin hybridní války jako „Případ fake videa srdečného prezidenta Zemana“.

K jeho objasnění stačilo slavnému detektivovi vyslechnout hradního žvanila Ovčáčka.

„Hybridní válka má mnoho netušených podob, fake je fake,“ řekl Jirka Ovčáček a potáhl nosem, „jde o ukázkový případ, za to vám ručím vlastním mozkem.

Cílem tohoto videa je vyvolat nenávistnou kampaň proti prezidentovi, jež má být založena na tvrzení, že muž na videu není pan prezident, který by ve skutečnosti stařence nikdy nepůjčil svoji hůl, protože by neměl čím mlátit Sobotku.

Mohu tedy potvrdit, že muž na videu není skutečně pan prezident, i když ten si běžně na své výjezdy bere dobře desítku holí, aby je rozdal každému člověku v tísni, stejně jako si na své výjezdy bere i modré krabice, které obsahují set základních hygienických potřeb plus flašku tuzemáku plus červené trenýrky pro každého člověka v tísni.

Mohu tedy potvrdit, že je to fake.“

Tolik vypověděl Jirka Ovčáček, načež dr. Watson řekl: „Zdá, se že je to opravdu fake, ten mladý muž vypadá zcela věrohodně.“

„Ano, je to fake,“ přikývl Sherlock Holmes a dodal,  „ale ne pražskokavárenské nýbrž hradní.“

„Proboha, jak jste na to přišel, Holmesi?“ vytřeštil lékař nechápavě oči na svého přítele.

„Jednoduše, každý přece ví, že Jirka Ovčáček je notorický, dá se říct psychopatický lhář.

Ale i lháři někdy říkají pravdu, a to je právě princip hybridní války, milý Watsone,“ řekl s úsměvem Holmes.

„To jsem vůbec netušil, milý Holmesi!

Víte to jistě?“ přiznal se dr. Watson.

„Vím to tak jistě, jako vy jistě víte, že jste dr. Watson,“ řekl Holmes.

„To, že jsem dr. Watson a ne nějaký negr, nebo transgender, vím zcela jistě!“ vykřikl docela přesvědčivě dr. Watson.

„Tak vidíte sám, milý příteli, jak je to jednoduché,“ plácl Holmes lékaře po ramenech a pokračoval, „Ovčáček nelže, když říká, že hybridní válka má mnoho podob.

To video je skutečně fake, přestože je na něm Zeman.“

„Fake, přestože je na něm Zeman?

To nechápu!“ zvolal nechápavě dr. Watson.

„Ano, fake. To video má působit docela přirozeně, má vyvolat dojem, že prezident Zeman je skutečně srdečný.

Ale kdyby to zveřejnil Hrad, bylo by jasné, že je to inscenované. Proto je třeba vyvolat dojem, že jde o fake, ačkoliv jde samozřejmě o prezidenta Zemana.

Ale copak by prezident Zeman, který nemůže pořádně chodit, se jen tak potloukal po čínských ulicích, a šel na oběd do nějaké čínské restaurace?

Dal by nějaké babce hůl, bez které neudělá ani krok, kdyby neměl v záloze přichystánu další?

Nechali by před restaurací sedět babku, kdyby měl do ní Zeman skutečně přijet?

Jen považte, milý Watsone, co by se stalo, kdyby ta babka obnažila před Zemanem svá prsa!

A co ta modrá krabice?

Kde se tam najednou tak vzala?

Co v ní bylo?

Sedm ne sedm miliónů?

To video je profesionální, a přitom amatérské.

Číňané by tomu uvěřili, ale Češi ne. Češi jsou smějící se bestie, pro které jsou i kung-fu filmy komedie, kdepak Češi, ti hned tak něčemu neuvěří a České televizi už vůbec ne.

To video točil Číňan, který nic neví o české mentalitě, snad to byl i sám pan Jang, Zemanův poradce a kamarád.

Už tomu rozumíte, milý Watsone?

Je to tak prosté.“

„Teď už snad ano.

Ovčáček to video označil za fake, aby tím potvrdil jeho pravost, protože Češi jsou bestie, které by srdečný prezident Zeman rozesmál stejně jako kung-fu filmy.

Pochopil jsem to správě?“

„Dá se říct, že ano,“ přikývl Holmes.

„Uff, ta hybridní válka, to je ta běs!

Kdo se v tom má vyznat?

Hlava mi z toho jde kolem!

Nemáte ještě nějaký kokain, Holmesi?

Bez něho už člověk dnešní svět nepochopí,“ otřel si dr. Watson čelo.

„Tu máte, šňupněte si. Ráno mi došla nová zásilka z Hradu.

A já vám k tomu zahraji na housle,“ podal Holmes svému příteli velký skleňák plný bílého prášku, který přece jen nakonec na tváři dr. Watsona vykouzlil milý, docela inteligentní úsměv, zatímco mu Holmes hrál na housle jeho oblíbenou „Ach synku, synku.“