Otřásají se nám hodnoty. Lidé mohou věřit už jen Petru Fialovi!

Jsou sice lidé, kteří ještě věří v Babiše, nebo v Konečnou, nebo v Okamuru, že je spasí. Ve jménu pravdy budou tito lidé navždy umlčeni!

Komu věřit v dnešní těžké a neradostné době?

Země je rozvrácena a vypleněna, čeští důchodci okradeni a ožebračeni, už zítra bude vyhlášena mobilizace a my půjdeme jako ovce umírat za cizí zájmy do ukrajinského bahna.

Tři roky stačily Fialovi, aby se naše země proměnila v pustinu, aby bylo zničeno vše, co naši předci budovali po staletí, tři roky stačily, aby byla zcela zapomenuta Ploština.

V České televizi nám to neřeknou. Ale všichni to vidíme kolem sebe, protože tuto pravdu nám už nezakryje žádné opium, rozuměj optimismus, kterým nás krmí vláda a jí ovládaná média, jejichž věčně optimistický tón je už všem jen k smíchu.

Všichni vidí, že české hospodářství upadlo do katastrofálního stavu v důsledku přerušení hospodářských styků s Ruskem a podporou válečného šílenství, jehož jediným cílem je vnutit Rusku nespravedlivý mír.

Všichni vidí, že došlo k masivnímu úbytku obyvatelstva, ať už v důsledku hladu a mrazu, nebo v důsledku masových represí. Každý z nás zná někoho, kdo buď umrzl, zemřel hladem, nebo prostě jednoduše zmizel.

To jsou věci, které nelze utajit!

Ale marně se Fiala snaží zlikvidovat český národ!

Český národ je už takový, že čím víc ho chce někdo zlikvidovat, tím více je životaschopnější, tím větší je v něm vzdor, tím větší v něm pulsuje naděje, že bude líp!

Ano, bude líp, ať se nás Fiala snaží zlikvidovat sebevíc!

Už se v čele porobeného šikují ti, kteří nás vyvedou z liberálního zajetí, do kterého nás uvrhl fialový hnus!

Zase svobodně vydechneme, zase budou Chorvatsko a Dubaj plné vesele štěbetajících českých důchodců, zase budeme svobodní, zase nám nikdo nebude nařizovat, co si máme myslet, zase bude mír!

Tato naděje a víra je naší nejmocnější zbraní proti teroru a masovým represím, proti řízené likvidaci českého národa.

A my víme, komu máme věřit!

Každý den se modlíme, zatím jen tiše, aby nás nesebrali, ale brzy se už naše tichá a pokorná modlitba změní ve vítězný chorál těch, kteří svrhli okovy liberalismu a opět se do sytosti najedli a svobodně vydechli.

„Babiši náš, jenž si na nebesích, přijď království tvé!“ vroucně spínáme své ruce ke svatým obrázkům těch, kteří nás spasí, „zdrávas soudružko Konečná, milosti plná, Okamuro, můj strážníčku, opatruj moji dušičku!“

Ano, máme, díkybohu, komu věřit v této těžké a neradostné době, a to máme ještě v záloze Šlachtu s Turkem!

Věřit těm, kteří nás zachrání, kteří nás zbaví nastrčených tyranů, fialových upírů, sajících naši krev, kteří nám navrátí naši lidskou důstojnost a důchodcům navíc i to, o co je okradl Fiala.

A my, kteří teď nejsme ničím, budeme zase vším navzdory podvodu s korespondenční volbou!

My, kteří teď svíráme svoji pěst a plni naděje a víry hrozivým hlasem vzbouřeného lidu, vzkazujeme diktátorovi a jeho liberální juntě: „Stačilo, Fialo! Do roka a do dne zveme tě na Boží soud!“