Organizátoři koncertu pro Paměť národa kádrují Nohavicu, zakázali mu na koncertě hrát!

Jak typické pro takzvané demokraty! Jakmile máš jiný názor, než je ten náš jediný správný a žádoucí, tak jdeš proti nám a jsi persona non grata. Jenže na rozdíl od organizátorů megakoncertu je Jarek Nohavica skutečný demokrat!

            Koncertu pro paměť národa se účastnila takřka stovka umělců, ale skutečný básník byl mezi nimi jeden jediný a jen kvůli němu lidé na koncert přišli.

            Když odehráli své party všichni ti bezvýznamní šumaři a na pódium vstoupil konečně básník, skromně tak, jak to jen umí on, všechno ustrnulo v nábožném vytržení.

            „Dobrý den, nejdříve vím zahraji píseň Vladimira Vysockého a pak vám řeknu, jak jsem spolupracoval s StB, protože nic z toho nesmí být zapomenuto, vše musí být uchováno v paměti národa,“ řekl a hrábl do strun, aby všichni s ním zpívali, „šla pravda světem a chudé duchem se smála...“

            Když dozpíval, a diváci s ním, pustil se milovaný básník skutečně do vyprávění o tom, jak spolupracoval s StB, nevynechal jediný detail, důkladně popsal obličeje oblečení důstojníků StB, s nimiž se stýkal, ba dokonce procítěně recitoval i všechna svá hlášení.

Z pokory, s jakou tak činil, mrazilo všechny v zádech, a když milovaný básník skončil svou vroucí zpověď svým typickým, tak podmanivým hlasem, řekl: „A teď vám zahraji píseň Karla Kryla Veličenstvo kat.“

„V ponurém osvětlení gotického sálu...,“ zpívali opět všichni s milovaným básníkem, ale tentokrát jen v duchu, zřejmě ze zvířecího strachu, aby se nedopustili neodpustitelné svatokrádeže.