Nová slepená vláda dostala tučný bianco šek

Víme, že nechceme ani Babiše, ani Piráty, natož Trikolóru. Volby nám však bohužel nepřinesly odpověď na otázku, co vlastně voliči chtějí. Ví to někdo, co vlastně chceme?  

            Prof. Fiala se rád vydával za prof. Horáka.

            To si nasadil falešný plnovous, zapálil dýmku, sedl si doma ke krbu a hlasem změněným k nepoznání nahlas filosofoval: „Pěkně jsme to tomu Babišovi natřeli, jen co je pravda, on ten Antibabiš měl něco do sebe, málo platné!

            No jo, ale co teď, když budu tím premiérem?!

            Co nechtějí voliči, to přece víme!

            Nechtějí Babiše a nechtějí Piráty, které nechtěl ani Babiš!

            Zbavili jsme se Babiše, musíme se zbavit i při nejbližší vhodné příležitosti i Pirátů, budu si muset o tom důkladně promluvit s Rakušanem mezi čtyřma očima.

            Čím dřív se jich zbavíme tím lépe, méně je někdy více!

            Mohli bychom třeba poslat Bartoše jako velvyslance do Finska, pokud vím, z Finska se nikdo ještě nevrátil střízlivý!

            To bychom měli.

            Ale horší je, že nevíme, co voliči vlastně chtějí!

            Ale jak bychom to mohli vědět, když to nevědí ani voliči sami?

            Jdou k volbám, dají nám hlas, ale proč vlastně, nikdo neví!

            Zapeklitá situace!

            Dali nám bianco šek, ale co my s ním?

            Nejlepší bude, když nebudeme dělat vůbec nic!

            Neměli nám lidi dávat bianco šek, jejich vina!“

            Někomu to může připadat divné, že se někdo vydává za prof. Horáka. Ale na druhé straně nebýt prof. Horáka, nikdo by nevěděl, co má nová vláda za lubem.

            A Rakušan?

            Ten se zase rád vydával za ministra vnitra. To se vám tak jednou převlékl za ministra vnitra a nechal umístit Andreje Babiše do cely předběžného zadržení, kam se na něho chodil každých pět minut dívat, dokonce i v noci, když všichni ostatní spali.

            „Vidíš, Andreji, politika je vždy hůl o dvou koncích,“ nezapomněl mu pokaždé připomenout.

            Jenže jednou, bylo to už nad ránem, docela zapomněl na to, že se za ministra vnitra jen vydává a už mu to tak zůstalo, takže Babiš skončil rovnou ve vazbě.

            A ve vazbě může být člověk klidně i dva roky, leda by ho mezitím zvolili prezidentem.

No, bůh s námi, nezbývá nám, než se nechat příjemně překvapit, jestli půjde Babiš z lochu rovnou na Hrad jako kdysi Havel, kde je mu dnes konec!