Největší básník koketující s anděly

Nedávno oslavil velmi nekulaté narozeniny náš největší básník. Tedy pokud máme věřit andělům... Nevěřte jim!

V těchto dnech jsem oslavil pěkně nekulaté narozeniny.

Samozřejmě mi k nim blahopřáli i andělé, se kterými už nějaký čas koketuji, vlastně jsou to moji staří známí, když je vedro, ovívají mne svými křídly, ačkoliv vlastně žádná křídla nepotřebují, protože jsou, ze své podstaty, nehmotní stejně tak jako Duch svatý.

Za všechny anděly, cheruby i serafy, za všechny kúry i sbory, mi gratuloval archanděl Gabriel, tedy tentýž anděl, který zvěstoval Panně Marii, že je v jináči, ačkoliv nepoznala muže.

„Bůhví, kdo nás stvořil k obrazu svému, kdo z nás udělal éterické a bezpohlavní bytosti, které každý den zří do tváře samotného Boha, vyjma Satana, který to trochu přepísk.

Sami to nevíme a naše bezpohlavnost není totéž, co transgender, to se ví. Ale to víme, že jsi největší básník!“ gratuloval mi archanděl Gabriel.

No, nevím, ale myslím, že i andělé se mohou splést, a že si mě opravdu tentokrát spletli, když si myslí, že jsem největší básník.

Ano, určitě si mě spletli s Janem Skácelem, kdepak já a největší básník, vždyť ani na tu heligonku hrát neumím!