Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Nejhnusnější vánoční trhy jsou v Praze

Vůbec celá vánoční Praha je hnusná. Ve srovnání s naším vánočním městem, a s našimi vánočními trhy, zcela určitě

            Milá paní Naděždo.,

blahoslavená jste mezi ženami a požehnán je plod Vašeho života!

Snad mi, hříšnému, prominete, že jsem se na tak dlouhou dobu odmlčel a celý týden Vám nenapsal ani řádku, ačkoliv vím z Vašich dopisů, jak Vás každé mé psané slovo potěší v osamění, jehož bezednou studnicí je Vaše, byť navenek šťastné manželství.

            Na vině jsou však ty proradné Vánoce, svátky všech svátků. Již brzy nastanou, aby jejich tři dny, nebo jak vlastně dlouho trvají, byly vrcholem trapnosti našich životů, neboť sotva může být nco trapnějšího než onen předstíraný klid a pokoj v duši, kterým si o vánocích kazíme všechno to požehnané obžerství, jímž slavíme příchod Mesiáše, ovšem příchod teprve první.

            Nemohl jsem Vám celý týden napsat, jakkoliv mne kvůli tomu trápily výčitky svědomí, jelikož byl jsem sám plně zaměstnán zklidněním svého životního tempa, jak to o vánocích káže dobrý mrav, vždyť cokoliv jiného než chvilkové zklidnění životního tempa je o vánocích docela nemravné.

            Celý týden jsem proto za tím účelem nečinně proležel na divanu, o němž jste již mnohokrát četla v mých dopisech, abych přispěl i já svou trochou k nynější sváteční atmosféře. Celý týden jsem nedělal vůbec nic, ani si nehledal žádné zaměstnání, než jen hleděl do stropu a přemýšlel o bohapustých pitomostech, o kterých se raději vůbec nebudu zmiňovat.

Musel bych se stydět sám před sebou (natož před Vámi, tak jemnou!), že jsem schopen myslet na něco tak pitomého!

Ostatně jsem si při této příležitosti všiml, že strop, do kterého tak vytrvale hledím, je plný, ne zrovna bělostných, pavučin, jež povlávají v závanech tepla, které stoupají od kamen, jako špinavá prostěradla v prudkých nárazech jihozápadního větru.

„To je ale krásná vánoční výzdoba!“ pomyslel jsem si a sám se tomu zasmál.

Tak utekl celý týden. Jediné, co jsem během něho dělal pořádného, bylo přikládání do kamen. Nu, co naplat, je to daň, kterou je nutno splatit vánocům, daň však o to krutější, že jsem Vám kvůli tomu nemohl napsat ani řádku, byť se mi o vás v noci mnohokrát zdálo, v mých snech jste se zjevovala v tom nejlepším světle, ostatně jako vždy.

Jednou, myslím, že předevčírem, se mi dokonce zdálo, že rodíte ve chlévě, v tmavém a nikterak komfortně zařízeném chlévě.

Byla tam všeho všudy jen jedna kupka slámy a jedna, o něco menší, kupka sena. Ale Vy jste to všechno zvládla s bravurou sobě vlastní. Ve chvíli, kdy jste svými bílými zoubky překusovala pupeční šňůru, jsem se však probudil. Venku byla ještě tma, ovšem tma je teď ráno hodně dlouho.

Kdepak by se dnešní dny daly srovnávat s těmi letními, kdy mladé dívky chodí houfně k řece a koupou se v ní docela nahé, nechávaje své mobily zcela bez dozoru na břehu, s čímž se můžeme setkat opravdu jen v létě!

Probudil jsem a byla ještě tma, přiznám se, že v první chvíli jsem si myslel, že jsem pořád ještě v tom chlévě!

Nu ovšem, byl to jen klam, neboť už jsem bděl, maje přikrývku staženou až k bradě. Můj příbytek přes noc snadno vymrzne, ale co nadělám?

Ač zklidnil jsem své životní tempo, nehnal se nikam jako v jiná roční období, přece jen bylo pro mne toto zklidnění trýznivé právě tím, že, jsa jím plně zaměstnán, nedostal jsem se vůbec k tomu, abych Vám napsal dopis, informoval Vás o tom, jak se mám, jak se mi vede, ujistil Vás, že jsem zcela v pořádku, abyste o mne nemusela mít strach.

Dnes už jsem však tohoto vánočního zklidnění plné zuby, přece jen pouhé hledění do stropu nemůže vynahradit skutečnou myšlenkovou aktivitu. Vypravil jsem se proto dnes krátce po skromném obědě na vánoční trhy a už cestou tam jsem věděl, že jakmile se vrátím, tak Vám napíšu dopis, zklidnění životního tempa, nezklidnění životního tempa.

Nemyslím si však, že by návštěva těchto vánočních trhů byla nějakým těžkým hříchem, jenž by do tohoto adventního čekání na příchod spasitele vnesl tolik nežádoucí hektičnost, nebo, nedej bože, již docela nežádoucí stres a tak by z vánoc učinil děsivou noční můru těch, kteří na vánoce nahlížejí jako na cosi šťastného a veselého a proto si každé dva roky pořizují novou televizi.

Něco takového je zcela vyloučeno, protože naše vánoční trhy jsou ty nejkrásnější na celém světě (myšleno samozřejmě na celém západním světě).

Vím, že něco takového se říká i o pražských vánočních trzích. S tím si však, nezlobte se na mne, dovolím polemizovat.

Kam se hrabou pražské vánoční trhy a vůbec celá vánoční Praha na naše vánoční trhy a na naše město!

Naše město, to je pravý opak Prahy, už jen proto musí být o vánocích milionkrát krásnější!

Jak již jistě víte, neboť jsem se o tom dosti obšírně zmírnil v jednom ze svých minulých dopisů, je naše město docela liduprázdné a zchátralé. Lidé se odtud uprchli, protože neměli kde zaparkovat. Ano je u nás mnohem víc zelených, absolutně nezpevněných ploch než pěkných asfaltových parkovišť, kde by lidé mohli beze strachu zaparkovat svá auta. Co se město takřka vylidnilo, tak i utichlo, protože kde jsou lidé, tam je i nepřetržitý hluk.

Není tedy v něm nyní slyšet žádná koleda a jedinou jeho vánoční výzdobou jsou dvě jablka, jež dosud zůstávají na křivé jabloni, jež roste v zahradě domu, který nyní obývám. Z dálky vypadají ta jablka jako celá. Ale kdybyste je chtěla utrhnout, zjistila byste, že už jejich z druhé strany dobrou půlku sežrali ptáci, kteří je pravidelně ozobávají!

Bojím se, že tato jediná vánoční ozdoba zmizí ještě dřív, než přijdou samotné vánoce, než se v betlémském chlévě ozve pláč lidstvem toužebně vyhlíženého božího miminka, jež bude mít v sobě jak přirozenost lidskou, tak i boží, a kostely se o půlnoci zaplní až do morku rybích kostí přežranými lidmi.

Ale i když tato jablka zmizí dřív, než lidé začnou zpod stromečků vytahovat tajemně se tvářící balíčky, bude i to patřit k vánocům. Bude patřit k vánocům to, že zmizela, sezobána ptáky, povětšinou černými kosy, kteří do nich klovou a klovou, jak by jistě nemohli klovat do všech těch světélkujících koulí, jimiž jsou nyní ověšena jiná města.

Řekněte sama, co může být krásnějšího, mluvíme-li již o vánocích, než tato dvě jablka, jež v noci nijak nesvítí?

A stejně tak jsou nádherné i naše vánoční trhy.

Konají se náměstí, kde jsou domy s vytlučenými okny, kde nic nesvítí a nic nebliká, takže zimní soumrak je zde obzvláště čarokrásný, kde není zaparkované žádné auto, takže když člověk na toto náměstí vejde, má pocit, že se před ní m rozprostřel snad sám nekonečný kosmos, kolik je tady volného prostoru.

A letos jsou vánoční trhy obzvláštně nádherné. Dnes byly na celém náměstí tři stánky, celé již otrhané stojící od sebe dobrých dvacet metrů.

Přijdu k prvnímu stánku, je v něm nějaká babka, na pultě má plátěný pytlík s fazolemi, nic víc.

„To jsou vánoční fazole?“ ptám se.

„Jo,“ řekne babka.

„A co stojí?“ ptám se.

„Za hrst pěťák,“ odpoví babka.

Naberu si tedy hrst fazolí, dám babce dvacku a jdu k dalšímu stánku.

Nějaký muž v ušance, v ušpiněném a odraném vaťáku, a s červeným tam prodává domácí povidla, která jsou v plechovém kbelíku.

„Můžu ochutnat?“ zeptám se.

„Bodejť by ne,“ řekne prodavač.

Vezmu si na prst povidla, ochutnám je a řeknu: „Jsou zkvašená.“

„Bodejť by ne,“ řekne prodavač.

„Co stojí? Za pěťák hrst?“ zeptám se ho.

„Bodejť by ne,“ řekne.

Naberu si tedy hrst povidel, hodím je do druhé kapsy, a jdu ke třetímu stánku.

Ale stánek je prázdný. Nikde nikdo, na pultě není žádné vánoční zboží, je tam jen cedulka „Přijdu hned!“

Čekám tedy hodinu, čekám dvě hodiny, pořád nikde nikdo. Po třech hodinách jsem to vzdal, ostatně se již začalo nápadně stmívat. Nejspíše ten stánek patřil spasiteli. Ale ne tomu miminku, co se má již brzy narodit, ale spasiteli již velkému, dospělému, jenž už dávno odrostl chlapeckým střevícům. Tomu, který pořád nejde, ačkoliv na svém stánku nechal cedulku s nápisem „Přijdu hned!“

Nu řekněte sami, když jsem Vám je nyní dopodrobna popsal, nejsou naše vánoční trhy mnohem krásnější než v Praze či kdekoliv jinde?

A není naše vánoční město mnohem krásnější než vánoční Praha, už jen pro svoji autenticitu, neboť se vší pravděpodobností, ponořené do ticha a do tmy, podobá se Betlému v těch časech, kdy v jednom z jeho chlévů přišlo na svět boží miminko, mnohem víc než vánočně vyzdobená Praha?

To přece musí uznat každý rozumný člověk!

Vrátil jsem se z vánočních trhů, po tmě našel pero a inkoust, pak zapálil svíčku a začal hned psát tento dopis. Snad Vás zastihne ještě včas, jestli se nemýlím, máte mít první termín již za týden.

Šestnáctého?

Je to tak?

S pozdravem

Karel T.

P.S. Mažete si denně bříško šípkovým olejem a pečlivě jej masírujete, jak jsem vám to poradil, abyste měla po porodu bříško bez strií?

Taky byste teď měla hodně pít, aby vaše pleť nebyla suchá a samozřejmě se zdravě stravovat.

Napište mi pak, prosím, jestli to pomohlo, jestli jste měla bříško po porodu opravdu bez strií, jestli je stejně tak hezké, jak hezké bylo před porodem.

P.P.S. A taky mi napište, jestli moje prognóza ohledně pohlaví Vašeho miminka byla správná. Dosud jsem se v této věci nikdy nezmýlil, nejspíše mám pro to cit.

.....

Tento podivný dopis našel jsem jen před malou chvilkou  v kabelce své ženy. Musel jsem ji ráno odvézt do porodnice, taktak jsme to stihli. Všude bylo plno aut, lidé teď, těsně před vánoci doslova blázní. Na jednom kruháči jsme bezmocně stáli snad deset minut, zatímco se žena se svíjela v porodních bolestech.

Co je za to dopis?

Jak se dostal do kabelky mé ženy?

A jak jsem se dostal já do kabelky své ženy?

Hlava mi ještě třeští po tom všem, co jsem viděl tam, v porodním sále, ještě se nedokážu soustředit na jiné věci. A taky jsem se trochu napil, po to všem, a taky abych to oslavil, že jsme dostali na vánoce ten nejhezčí dárek...

S kým si to žena dopisuje?

Co to má znamenat, ta poznámka o růžovém oleji (žena se jím opravdu mazala!)?

A o nějaké prognóze, vždyť Naďa chodila pravidelně na ultrazvuk (a já s ní)?

Až se vrátí z porodnice, musím se Nadi na to zeptat, a ona musí mi říct pravdu. Měli by ji i s malým pustit na štědrý den. Ráno, ještě než pro ně pojedu, zabiju kapra, rychle obalím řízky, a pak se cestou domů na to zeptám...

Autor: Karel Trčálek | pátek 9.12.2016 16:00 | karma článku: 14,23 | přečteno: 729x
  • Další články autora

Karel Trčálek

Cos to porobil, Pavelenko Pavle?

Tuto píseň si dost možná prozpěvovali někteří učitelé na Slovácku, když na obličeji pana prezidenta viděli malou, asi půlmetrovou řeznou ránu

21.4.2024 v 12:42 | Karma: 25,31 | Přečteno: 707x | Diskuse| Politika

Karel Trčálek

Íránské střely a Institut ajatolláha Václava Klause

Mudrlanti, kterým se dnes v médiích říká experti, vytrubovali do světa, jak prý Írán zpackal nejen svůj víkendový útok, ale jak nepovedené je prý i íránské pivo...

19.4.2024 v 14:06 | Karma: 24,36 | Přečteno: 682x | Diskuse| Společnost

Karel Trčálek

Integrace imigrantů v německých školách nefunguje, ale nesmí se o tom mluvit nahlas

Ještě nedávno se za podobné názory dával ban. Jo, když jsme to před 5 lety my xenofobové říkali, tak nás různí lepšolidi, sluníčkáři a vítači přesvědčovali, jak ta multikultůra krásně prosperuje

17.4.2024 v 14:54 | Karma: 21,36 | Přečteno: 630x | Diskuse| Společnost

Karel Trčálek

Je odpor k elektromobilitě skutečně projevem neofobie, nebo naopak zdravého rozumu?

Já osobně jako IT specialista neofobií netrpím, naopak musím držet krok s novinkami ve svém oboru. I přesto si myslím, že současná podoba baterkových hraček je slepou uličkou

15.4.2024 v 16:00 | Karma: 17,32 | Přečteno: 554x | Diskuse| Společnost

Karel Trčálek

Moje vzpomínka na ten den, kdy Gagarin letěl do kosmu

Vzpomínám si na ten den dobře. Hodně lidí nevěřícně hledělo na nebe a pořád dokola opakovalo: „Gaga! Gagaga!“

13.4.2024 v 16:40 | Karma: 23,33 | Přečteno: 879x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Tuleja vzdal nominaci na ministra, připustil selhání. Fiala rozhodnutí vítá

3. května 2024  14:19,  aktualizováno  15:15

Pavel Tuleja se vzdal nominace na post ministra pro vědu, výzkum a inovace. Připustil selhání v...

Tramvaj srazila chlapce, který přebíhal přes ulici. Skončil v nemocnici

3. května 2024  15:03

Záchranáři převezli v pátek ráno do nemocnice šestiletého chlapce, kterého srazila v Plzni tramvaj....

Do školy v Litvínově vnikl muž. Policie ho zadržela poblíž kvůli jiné krádeži

3. května 2024  8:31,  aktualizováno  14:23

Desítky policistů, hasiči i záchranáři se ráno sjeli k litvínovskému gymnáziu. Důvodem bylo...

„Mimořádně trapné“. Akademici a ekonomové kritizují úroveň Tulejových publikací

3. května 2024  14:09

Kandidát na ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Tuleja publikoval své práce v potenciálně...

  • Počet článků 2956
  • Celková karma 25,14
  • Průměrná čtenost 864x
Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč

Seznam rubrik