Větvičky mají v poslední době docela volšový ruce.

Nebo Olšákový?

Oáza špetky humoru v zajetí vážných a pesimistických blogů...

Taky mám blbý sny, ale tohle je katastrofa.

Po příchodu pana Větvičky by Ženě a pletení vzrostla čtenost, stejnou exponenciálou, jakou má epidemie. A navíc tam bude dobrá společnost, třeba doktor Hnízdil a tak!!! Zvažuji, že si tam založím blog, nechcete se přidat pane kolego? Víte, jaký mají etický kodex blogera? Musím se naučit plést nebo bude stačit, když budu plantat jako potencionální osazenstvo pisatelů? Hezký večer

pro registraci v Ženě a pletení je nutné předložit vlastnoručně upletenou ponožku

Cepinem, nebo Cvalinem?

Dala jsem Vám karmu - docela jsem se nasmála. Doufám, že si ale nemyslíte, že tohle je konečně něco co by mohlo vyjít v Protiproudu?

Páni, nemohu věřit svým očím – já byl (konečně) taky poctěn!

Pro jistotu dodám, že v onom komentáři jsem narážel mimo jiné na slova posledního článku samotného zcenzurovaného, ovšem ne že by se něco takového nestalo i zde (najděte si web Nikoly Bornové).

Každopádně díky, poklona a vynasnažím se býti i do budoucna inspirací!

Proč se říká sednout někomu na vějičku? Znamená to totéž jako sednout někomu na lep nebo chytit se do pasti a význam byl původně doslovný. Vějička označuje větvičku namazanou lepem (proto sednout někomu na lep), což dříve sloužilo k chytání ptáků.

Hlavně doufám, že nezakážou vás, pane Trčálku, bylo by mi bez vás smutno. Ale stále ještě můžeme příp. vydávat samizdat.

A taky Vyorala! A ten přeci umí!