Nás nezkrotíte! Jděte se vycpat se svoji korona totalitní diktaturou!

VŘSR se uskutečnila díky americkému kapitálu, který Lenin dostával přes Trockého, agenta židovského kapitálu. Babiš je zločinec a Fiala je taky zločinec. Nejvyšší čas vyrazit za Ladislavem Větvičkou do jeho běloruského azylu  

            Běloruský exil šel Ladikovi evidentně k duhu.

Největší zásluhu na tom pochopitelně měly vyhlášené běloruské salámy. Ty jsou, jak známo, vyrobené ze skutečného masa, ne jak ty šunty ve všech těch Lidlech a Kauflandech, které bere zotročené obyvatelstvo protektorátu útokem, zvláště o sobotách a nedělích, kdy nemusí otročit v německých montovnách.

Za každý další den svého běloruského spořádal Ladik třeba i pět štanglí takovýchto salámů, což dodávalo jeho obličeji zdravou barvu a celkovému jeho zjevu onen sympaticky vitální podtón, kterého si musel každý všimnout, takže když by Ladika viděl, musel by si povzdychnout: „Jo, v Bělorusku by chtěl žít každý, pracovat v továrně na traktory, bloumat po minských bulvárech a žrát salámy!“

Ale bylo by nespravedlivé tvrdit, že Ladik ve svém běloruském exilu žral jenom salámy.

Žral toho mnohem víc a navíc bojoval i za naši svobodu.

To se přihodilo následovně.

Ladik do sebe soukal zrovna salám, když uviděl, jak na minském letišti přistává letadlo doprovázené nádherným Migem-29, skvělým supersonikem. Hned věděl, kolik uhodilo a tak rychlým pohybem do sebe zastrčil zbytek salámu a běžel na letiště. Doběhl tam právě včas, aby viděl, jak šestice sympatických chlápků s vážnými obličeji vede mladého muže a mladou ženu k nenápadným autům s kouřovými skly.

Ladik věděl hned, kolik uhodilo.

Složil si dlaně do kornoutu, kornout přiložil k ústům a začal křičet na sympatické chlápky: „Popravte tu fašistickou svini! Je to havloid, absolvoval stipendijního novinářského programu Václava Havla, který spolu s Rádiem Svobodná Evropa/Svoboda organizuje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, nemažte se s ním!

Lukašenko žádné prasárny nedělá, jen brání svůj majetek před zničením, rozkradením a zadlužením, nechce dopadnout jak Putin!

Smrt fašistům, nás nezkrotí!“

Sympatičtí chlápci Ladikovi zamávali, usmáli se na něj, aby jej ujistili, že se opravdu nemusí bát žádných fašistů, a pak naložili mladého muže i mladou ženu do aut s kouřovými skly a odvezli je tam, kam taková fašistická svoloč patří.

Ladik si spokojeně oddechl a šel si koupit kvas.

Vypije první pohárek kvasu, vypije druhý pohárek kvasu, vypije třetí pohárek kvasu a v duši se mu rozlije blažený pocit, jak dnes pěkně bojoval za svoji i naši svobodu, kterou si snad tím svým typicky českým otrockým naturelem ani nezasloužíme.