Nádherně trapné elitářství paní Šichtařové. Proč není Vláďa ve vládě?

Chápu, proč paní Šichtařová útočí na p. Schulze. Je to jednoduché a líbívé. Ale nechápu proč si u toho komicky protiřečí. Nebo že by titulkem svém článku myslela především poslední dva prezidenty, absolventy VŠE?

Někdy ve druháku na knihkupeckém učňáku jsme spolu, tedy Markéta a Vláďa, vedli dlouhé diskuse o knihkupecké politice. Byli jsme pevně přesvědčeni, že víme, jak na to. Základ už jsme měli, z prvního ročníku jsme znali spoustu knihkupeckých pojmů a chápali mnohé knihkupecké souvislosti.

Jako druháci jsme si připadali div ne jako vicemistři světa.

Jenže čím víc jsme studovali umění knihkupecké, tím více jsme tak nějak chápali, že věci, které se zdají na pohled jasné a samozřejmé, jako že třeba knihkupectví je obchod, kde se prodávají knihy, jasné vůbec být nemusí. Knihkupectví nefunguje jako matematika nebo fyzika.

Je v něm, pravda svatá, trocha matematiky, trocha statistiky, ale k tomu i spousta psychologie, práva a dalších disciplín. A díky tomu se ukazuje, že mnohé knihkupecké zákonitosti fungují jen za určitých podmínek. Že vztahy a zákonitosti se v čase mohou měnit. Až se nakonec ukáže, že co mělo podle učebnice platit, v realitě neplatí, nebo platí jenom částečně a dočasně.

Proto jsme si spolu, tedy Markéta a Vláďa, ve třeťáku, měsíc před vyučením řekli: „Ukazuje se, že vzdělání je k ničemu, že ať bychom vyprodukovali a zpětně do sebe nacpali sebevětší množství knihkupeckých teorií, nikdy nepopíšeme přesně skutečnost, naopak, tím více se budeme utápět v teorii a to podstatné, totiž holá skutečnost sama, nám bude unikat.

Ano, ukazuje se, že s rostoucím vzděláním je náš pohled na svět zdánlivě komplexnější, ale není to chyba?

Totiž nestává se i díky tomu náš svět zbytečně složitým, protože jsme vzdělaní lidé?

Co potřebovali lidé k životu před sto lety, a co potřebujeme my k životu dnes?

Přinejmenším stovky zákonů, které jsou ročně chrleny a které život dělají složitějším a složitějším jen proto, aby se vzdělaní lidé mohli utvrzovat v tom, že jejich pohled na svět je komplexní?

Kolik procent populace umělo číst a psát před pěti sty lety, a přece tehdejší svět spolehlivě fungoval!

Proč?

Protože se lidi nezatěžovali blbostmi, protože věděli, že když nezasejí, tak nesklidí, a víc vědět nepotřebovali, obešli se i bez komplexního pohledu na svět, protože chápali, i bez vzdělání, jeho podstatu.

Ano, k čemu studovat, k čemu mít kvalitní vzdělání?

A co je to kvalitní vzdělání?

Maturita?

Univerzita?

Titul PhD.?

Ale není život úplně někde jinde, respektive není tam, co byl vždy, jen my se od něho vzděláním izolujeme, neboť skutečná životní moudrost není otázkou titulu PhD.?

Slibme si proto, že se nebudeme dál vzdělávat, abychom neztratili schopnost vidět život v jeho nezkalené podobě, abychom se jej násilím nesnažili vtěsnat do jakýchkoliv paradigmat, abychom se nestali povýšenými hlasateli těchto paradigmat, již se ohánějí svým vzděláním!“

To jsme si, Markéta a Vláďa, slíbili měsíc před svým vyučením za knihkupce. Že si nedáme zatemnit rozum vzděláním, které je jen produktem žvanění inteligentů, kteří si na univerzitách a v kavárnách hrají na důležité.

Taková Friedmanova teorie poptávky po pěnězích je sice pěkná věc, ale jakou má souvislost s reálnou ekonomikou, se skutečným životem, s ekonomickým rozhodováním a chováním, dejme tomu, padesátileté nezaměstnané ženy žijící v sociálně vyloučené lokalitě?

To jsme si slíbili. Ale co si mohou slíbit sedmnáctiletí lidé bez maturity, aby to skutečně dodrželi?

Hned po svém vyučení jsem na zábavě zcela náhodou přišla do jiného stavu s někým, o kom jsem ani nevěděla, jak se jmenuje. Vláďu to trochu vzalo. Snad aby přehlušil to zklamání ze mne, stihl si ještě podat přihlášku do maturitní nadstavby „Podnikání v oboru“.

Na to, co jsme si sotva před několika měsíci, slíbili, že budeme kašlat na vzdělání, úplně zapomněl.

Nu ovšem, nemohla jsem mu to vyčítat...

Vláďa odmaturoval a nakonec to dotáhl až na hlavního ekonoma v tuzemské dceři jedné zahraniční banky.

Nemusím říkat, že ho to vzdělání úplně změnilo, odřízlo od života, o kterém vím, jako svobodná matka už tří dětí, troufám si říct, mnohem víc než on.

Ostatně nedávno jsme se potkali.

Sotva jsme se pozdravili, začal Vláďa ze sebe chrlit ty svoje vzdělanecko-elitářské fráze.

„Jednou z ,profesí‘ (či snad lépe poslání), kde se vzdělání ukazuje zásadní, je i vedení země,“ řekl Vláďa, prohlížeje si svoje čisté nehty, „pouhá životní zkušenost, zdá se, tak docela nestačí.

Proč?

Protože naše společnost stojí na určitých normách nebo zákonech, které musíme dodržovat. Zákony by proto měly být jasné, spíš jednoduché a logické. Kvalita zákonů přímo ovlivňuje i výkonnost ekonomiky. Proto bohaté a úspěšné ekonomiky potřebují vzdělané politiky, kteří dokážou sestavit (a prosadit) kvalitní, logický, vzájemně konzistentní systém pokud možno snadno pochopitelných zákonů.

Učinit jednouchou věc složitou zvládne každé čuně. Učinit však složitou věc srozumitelnou zvládne jen vzdělaný člověk, který se v složitém problému patřičně orientuje.“

Podivila jsem se velice těm slovům: „Pouhá životní zkušenost nestačí?

Je třeba produkovat převzdělané absolventy elitních škol z elitních rodin, aby řídili stát, aby za nás rozhodovali, co je pro nás dobré a špatné?

Zákony opravdu ovlivňují ekonomiku, poptávku po statcích a nabídku těchto statků?

Ale nemělo by pak být těch zákonů, co nejméně, aby pokud možno, ekonomiku vůbec neovlivňovaly?

Čím méně zákonů, tím méně státu a tím přece svobodnější ekonomika, to dá rozum!

A proč dělat složitou věc srozumitelnou?

Proč neudělat složitou věc jednoduchou, aby jí rozumělo i to největší čuně?“

Vláďa se ušklíbl.

„Ty tomu, Markéto, vůbec nerozumíš, pro tebe je to španělská vesnice. Vždyť ty jsi jen vyučená za knihkupce, vždyť ty nemáš ani maturitu jako já,“ řekl Vláďa, ani neskrývaje své pohrdání, „ty jsi, po pravdě, řečeno, jak ten Schulz v Německu, to je taky jen vyučený knihkupec.

To je zářný příklad nevzdělanosti.

Jak to, že má stejné volební preference jako vzdělaná Merkelová?

To je přece šílené!

Šílené!

Jak muže mít člověk bez maturity takové preference?

Jak asi tento pán rozumí hospodářské politice?

Jak umí číst zákony?

A umí vůbec číst?“

„Chceš říct, že já taky neumím číst?“ vykřikla jsem dotčeně.

„Abych pravdu řekl, Markéto, jsi stejně nevzdělaná jako Schulz.

Rozumíš, nevzdělaná,“ s odporem pronesl Vláďa, div si neuplivl, „chyba je, že ve volbách vyhrávají líbivá a jednoduchá řešení na úkor řešení chytrých. Taková líbivá a jednoduchá řešení, jaká volí lidé, jako jsi ty, Markéto, hloupí a hlavně příšerně nevzdělaní.

A takoví volí i Schulze, člověka stejně nevzdělaného, jako jsou oni a jako jsi i ty, Markéto.“

Myslela jsem, že Vláďovi jednu vrazím.

„Tak jaká jsou ta tvoje slavná chytrá řešení, která by spasila svět, kdyby voliči nebyli nezdělaní hlupáci?

Taková chytrá řešení, jaká navrhuješ ty?

Ale co vlastně navrhuješ tak chytrého, milý Vláďo?“ vykřikla jsem.

„A už je to tady! Zastáváš se Schulze! Svůj ke svému! Neříkal jsem to? Nevzdělaní hlupáci!“ ohrnul Vláďa nos.

Nejsem hysterická, proto jsem se ovládla.

Nekřičela jsem už, ale mluvila jasně a rozhodně, i když školy nemám.

 „Nezastávám se Schulze, milý Vláďo,“ řekla jsem, hledě tomu povýšenci do očí, „ale nenechám se urážet. Ostatně nemáš to ze své hlavy. Papouškuješ jen to, co papouškuje Šichtařová.

A taky si strašlivě protiřečíš, Vláďo, stejně jako ona.

Kdybys byl jen trochu moudrý, a ne jen vzdělaný, sám bys přišel na to, jak jsi směšný, jak popíráš sám to, co říkáš, stejně tak halasně jako Šichtařová.

Kritizuješ Schulze a vyjadřuješ se o něm stejně tak, jako on se vyjadřoval o těch, co volili Brexit, jako se vyjadřovaly elity o Trumpových voličích.

,Volíte nevzdělaného Schulze, protože jste taky jen nevzdělaní hlupáci,‘ říkáš tím jasně.

Ano, jsem nevzdělaná hlupačka, co nemá ani maturitu, na rozdíl od tebe, Vláďo.

Nebýt mne, už by ve volbách dávno zvítězila chytrá řešení.

Tak chytrá, že byste tomu, co žvaníte, ty a Šichtařová, rozuměli jen vy sami.

Potřebujete, ty a Šichtařová, znemožnit Schulze, protože je to samozřejmě líbivé, laciné a jednoduché, tak prostě řekněte, že je nevzdělaný, že je jen vyučený knihkupec.

Ale Trump přece taky vyhrál, protože nabízel jednoduchá řešení v složité době.

Proč neřekneš o Trumpovi, že čím vyšší funkce, tím větší hlupák, který nabízí jednoduchá řešení?

Víš, život možná není zase až tak složitý. Složitým ho dělají jen takoví vzdělaní a namyšlení hlupáci jako ty nebo Šichtařová.“

„Já věděl, že s tebou nemá cenu se o tom vůbec bavit mluvit. Ale to ti říkám, jestli Schulz vyhraje, tak se můžeme těšit na cenzuru internetu, Šichtařová má na takové věci čich!“ řekl Vláďa.

„Internet cenzurují i v Číně, kam se jezdí učit Miloš Zeman, absolvent stejné vysoké školy jako Šichtařová, jak stabilizovat společnost,“ řekla jsem a tím s Vláďou skončila, už mne nezajímalo, co ještě vytáhne za libůstky..

Vlastně už mne nezajímal vůbec, ten úspěšný člověk s maturitou, a přesto hloupý jako všichni absolventi VŠE, kteří si hrají na ekonomy.

Rozloučila jsem se chvatně, a šla pryč, ani jednou se neotočila, i když za mnou Vlá´da volal: „Počkej, Markéto, ještě ti musím říct, že si teď dělám už doktorát!“