Může být vystudovaný teolog a historik M. Výborný velmi špatným ministrem zemědělství?

Včerejší obměna na postu ministra zemědělství vyvolala značné rozpaky, jako bychom neměli dost vystudovaných politologů či žurnalistů, aby ministra zemědělství musel dělat vystudovaný teolog a historik...

Obecní ras je u nás místo privilegované a dobře honorované, není proto divu, že je o něj velký zájem, dílem i proto, že rasovna, v níž ras bydlí, byla nedávno zateplena a vybavena solárními kolektory, takže náklady na energii jsou tam skutečně minimální.

Bylo však velkým překvapením, když poté, co se předchozí obecní ras upil magorákem, stal se naším novým obecní rasem učitel z obecní dvoutřídky, který byl znám jako velmi inteligentní a jemný člověk.

„Zvládne to vůbec ten učitelskej?“ ptali se mnozí a kroutili hlavami, „aby to tady nebyla nakonec samá zdechlina, toulavej pes, nebo březí kočka!“

Našli se ovšem i takoví, kteří se z rozhodnutím obecní rady (tedy nikoliv celého zastupitestva!) radikálně neztotožnili.

„Jak může být nějakej učitelskej obecní ras, když existujou učitelé, kteří tvrděj, že vlasovci bojovali celou válku po boku Němců proti Sovětskému svazu!“ argumentovali nejen rozhořčeně, ale i celkem rozumně, každý, kdo má jen trochu minimální pojem o historii, ví, že je to naprostý nesmysl.

Nakonec se tito radikálové shromáždili před obecní úřadem, kde začali skandovat: „Demisi! Demisi! Demisi!“

Ale učitelskej měl pro strach uděláno, nechtěl se se vzdát místa obecního rasa.

Stoupl si před radikály a mohutným hlasem, tak, jako by stál u tabule, je okamžitě zpražil: „Když může být vystudovaný teolog a historik, odpůrce manželství pro všechny, který prosazuje, aby bylo manželství ženy a muže chráněno ústavou, ministrem zemědělství, proč bych nemohl být já, učitelskej, obecním rasem?“

Proti tomu argumentu byli radikálové docela bezmocní, museli se smířit s tím, že u nás bude dělat obecního rasa učitelskej.

A musím říct, že už hodně dlouho jsme neměli tak dobrého obecního rasa, ten předchozí byl docela lajdák. Celé dny vysedával v čajovně a na své povinnosti kašlal.

Ale teď?

To je jako nebe a dudy!

Zdechlin teď u nás žádných nevidět, zatoulané kočky a psy taky ne. Tak čisto a útulno je nyní u nás, že na obecního rasa nedá nikdo dopustit, celé okolí nám ho závidí. On sám zcela vylučuje návrat do školství, jak je nyní spokojen.

Avšak ani vzdělávání u nás není ošizeno. Podařilo se nám sehnat skvělou paní učitelku, která tvrdí, že Nohavica je největší český básník a lásku k němu vštěpuje i dětem do hlav.

Dobře se u nás žije, a dá-li bůh, dobře se bude u nás žít až do skonání světa, které paní učitelka předpovídá na konec letošního léta, kdy má, podle ní, vypuknout jaderná válka.

Ale kdoví, třeba žádný bůh není. Protože kdyby byl, přišel by konec světa mnohem dřív, tak jak to učil Ježíš Kristus, který se nikdy neoženil a dobře věděl proč.

Božím synům je rodina jen na přítěž, byli by k ní přikování jako Prometheus ke skále, jak by pak mohli vstát z mrtvých?

Pravím vám, to už spíš vstane z mrtvých anglická královna než ženatý Spasitel...