Mrtvola plave vždy po proudu

Takový proud, po kterém plave mrtvola, je ohromná věc. Odkud se bere, proč neteče do kopce, ale po miliardy let právě jen z kopce? Zdá, že mrtvoly dobře vědí, co dělají

            Čas od času (a nelze tomu nijak zabránit) se mezi námi objeví nešťastník, který se pokouší nastolit skutečnou tyranii. Takový nešťastník se však naštěstí pozná velmi snadno, protože začne mluvit, a to mnohem víc než je zdrávo, o svobodě.

            „Naše svoboda se umenšuje, jsme o ni připravováni!“ snaží se nám takoví nešťastníci vsugerovat, že jsme připravováni o svobodu, a proto je nutné, abychom se vzbouřili a zvrhli bez milosti režim, který nás o tuto svobodu připravuje.

            A tím se takový nešťastník, potenciální tyran dokonale prozradí, odkope, jak se říká, protože u začátku každé tyranie stojí přece volání po svobodě, každá tyranie přece počíná svoji existenci bojem za, ovšemže domnělou, svobodu, každá tyranie přece hlásá, že je nejsvobodnějším režimem na světě.

            Proto, když se někdo takový objeví, začneme včas křičet, aby taková tyranie, jež by ohrožovala naši svobodu, všechny její výdobytky, z nichž se můžeme těšit, nevznikla.

            „Našijte mu žlutou hvězdu, tyranovi!“ křičíme a ukazujeme na tyrana, žádáme, aby mu byla symbolicky, rozuměj obrazně, našita žlutá hvězda na shromážděních, jež okamžitě zaplní všechna naše náměstí.

            A tak u nás žádná tyranie nevznikne, protože jsme bdělí, protože se nebojíme včas křičet, protože dokážeme svoji svobodu obhájit, nenechavší se obalamutit tyranovými nepravdivými výroky o tom, že jsme připravováni o svobodu. Ostatně tyto výroky nás urážejí v hloubi duše, protože z nás dělají hlupáky, kteří se nechají o svobodu velmi snadno připravit a teprve až nějaký takový tyran, který se dělá chytřejším než my, nás má na to nejen upozornit, ale i tuto naši svobodu zachránit.

            Ale my nejsme hlupáci, jak si tito tyrané myslí. Kdybychom byli o svobodu skutečně připravováni, jak tito tyrané tvrdí, povstali bychom sami, i bez takových příštích tyranů, protože dobře víme, že svoboda je to nejcennější, dobře víme, že například taková válka je skutečně děsivá, ale otroctví je ještě děsivější, to nám žádný z tyranů nemusí říkat.

            Snaží-li se nám pak někdo takový namluvit, že jsme připravováni o svobodu, jen si nás proti sobě poštve, jen tím proti sobě obrátí náš hněv a není hroznějšího hněvu než hněvu svobodných bytostí, jež brání svoji svobodu před takovýmito nastupujícími tyrany, kteří si myslí, že jsme skutečně tak hloupí a na ty jejich řeči o mizející svobodě skočíme.

            Každý takový tyran, který usiluje o nastolení tyranie pod pláštíkem boje za svobodu, je bez milosti postaven před soud, jehož soudcem je každý z nás. A každý z nás je i žalobcem, který tohoto tyrana obžalovává z ohrožení své vlastní svobody, čímž je dosaženo, že tento soud, tento proces s tyranem je nanejvýš spravedlivý.

            Naše obžaloba je vždy stejná a to z toho prostého důvodu, že se nám osvědčila, neboť přesně pojmenovává zločin, kterého se tyran na nás dopustil, respektive, kterého by se mohl dopustit, kdybychom nezačali včas křičet.

            Tato obžaloba zní následovně: „Obranou před tyranií je vždy obrana před neexistující tyranií. Proto tě, člověče zlatá, žalujeme z toho nejtěžšího zločinu, jehož se člověk může dopustit, to jest, ze zločinu nastolení tyranie, která nás měla připravit o naši milovanou svobodu.

            Hlásáš-li, že je naše svoboda ohrožena, sám přiznáváš, že není tvým cílem nic jiného než jen nastolení tyranie!

            Minulost, historie mnoha národů, nás varuje právě před takovými zločinci jako jsi ty, a my jsme tohoto varováni poslušni.

            Ujišťuješ nás, že ti jde jen o naši svobodu, o nic jiného.

            Ale není to snad obvyklá léčka všech tyranů?

            Není pochyb o tom, že jakmile bychom ti svěřili veškerou moc a postavili do svého čela, abys nás osvobodil od tyranie, před kterou nás varuješ, sám by ses stal tyranem!

            Stalo se to už mnohokrát a nejspíše by se to stalo i v tvém případě. Předběžná opatrnost nám velí, abychom odmítli všechny tvoje svody, protože nikdo, a tím spíš ty sám, nám nemůže zaručit, že by ses nestal tyranem. Máme-li uhájit svoji svobodu před tyranií, která zatím ještě neexistuje, musíme i na tebe, člověče, pohlížet jako na tyrana.

            Proč bys nás jinak přesvědčoval o tom, že jsme připravováni o svobodu, ačkoliv jsme svobodní, protože svoboda je nám vším?

            Jedině proto, abys nás o tuto svobodu připravil, abys nastolil svoji tyranii!

            Jsi tyran, a jako tyran taky skončíš!“

            Po takové obžalobě je jakákoliv obhajoba marná. Čím sveřepěji se bude takovýto obžalovaný hájit, že není tyran, tím jen více bude dokazovat, že tyranem je, neboť jeho obžaloba a proces s ním není ničím jiným než jen naší obranou před ještě neexistující tyranií.

            Verdikt nad takovým nešťastníkem je vynesen bez zbytečného prodlení, provinilec je odsouzený k plavání proti proudu, neboť častým argumentem takovýchto tyranů je tvrzení, že po proudu plavou jen mrtvoly.

Je snad pravda, že po proudu plavou i mrtvoly, ale není tento proud jen důsledkem docela přirozeného, dá se říct odvěkého tíhnutí, jež je, nikoliv bezdůvodně, nazýváno gravitací, a které je principiálně stejné jako naše tíhnutí ke svobodě?

            Je naše svoboda výsledkem právě takového tíhnutí, takovéto gravitace, protože přece není nic přirozenějšího než svoboda, pak výroky o tom, že po proudu plavou jen mrtvoly je popřením této nejzákladnější přirozenosti, je tou novotou, tím levičáckým liberalismem, který je v právě v zájmu svobody třeba důsledně odmítnout.

            Proto jsou tyranové odsouzení k plavání proti proudu. K tomu slouží řeka, jež se příznačně jmenuje Svoboda, která se vyznačuje obzvláště dravým proudem. Její koryto je důkladně vybetovaného, jeho naprosto kolmé betonové břehy jsou vysoké několik metrů a je docela nemožné se po nich vyšplhat na spásný břeh

. Do tohoto betonového koryta je odsouzenec vržen a může si tam plavat proti proudu, kolik chce, aby se sám přesvědčil, že po proudu, skutečně plave jen mrtvola. A v tom spočívá velikost naší svobody, že takto dáváme za pravdu těm, kteří nás chtějí o ni připravit, i když je nijak nelitujeme, protože žádného tyrana, kterého proud naší Svobody odnese kdoví kam, opravdu není škoda.