Mluvit česky je přežitek. Smrt češtině!

Včera se zde jeden kolega zamýšlel nad českým dabingem a jeho budoucností. Dovoluji si jít ještě trochu dál, a odsoudit k zániku rovnou češtinu

            Není nad to, když se sejdou inteligentní lidé a pustí se do vzájemné výměny svých názorů, až je z toho nakonec docela pěkná rozhlasová hra v původním znění, nebo něco na ten způsob.

            Rád se takovýchto rozprav účastním, i když jen jako čistý posluchač, neboť jsem laik, přesněji, věčný laik, co se většiny témat těchto besed inteligentních lidí týče, ale zase ne blbec, proto chápu, že je, v mém konkrétním případě, lepší zcela mlčet.

            „Pánové, smrt češtině!“ řekl Chocholoušek a významně si odkašlal.

            Všichni se na něho podívali, zdálo se, že o něčem horečnatě přemýšlejí, až Konipásek zvolal: „Pánové, smrt češtině!“

            „Přesně tak, pánové! Smrt češtině!“ přidal se Třasořitka, zvednuv své zaťaté pěsti do výše svých očí.

            Králíček, který stál nejblíže, vyskočil na židli, zamával rukama a vážně zapištěl: „Čeština je, pánové, přežitek!

Postavy všech základních kultovních filmů mluví anglicky!

A stejně tak, toho si dobře všimněte, všechny současné vlivné filosofické spisy, vycházejí v angličtině!

Kdo chce být moudrý, musí mluvit anglicky.

Pánové, mluvme jen anglicky!“

Proslov byl přijat s bouřlivým souhlasem.

Řečník seskočil ze židle a na jeho místo se hned dral Rákosníček, ježto byl však zavalitý, museli mu na židli ochotně pomoct.

„Pánové,“ řekl a učinil výmluvné gesto, „čeština snižuje naši globální konkurenceschopnost nejen na poli literatury, ale i rovněž života jako takového.

Kdo to kdy slyšel, aby nějaký génius mluvil česky?

Kdo kdy slyšel, aby se nějaká mezinárodní vědecká konference vedla v češtině?

Já ne!“

„My taky ne!“ ozvali se ostatní a mluvčí sklidil zasloužené ovace.

Ale v tom se židle pod ním zlomila a on se skácel na zem.

Toho využil Sýkorka.

Vyskočil na jinou židli a zvolal: „Pánové, za naši svinskou národní povahu může čeština!

Napsal by Hašek, kdyby byl rodilým anglickým mluvčím, Švejka?

Pánové, dovoluji si tvrdit, že ne!

Nebýt češtiny, nikdy bychom nebyli národem Švejků!“

„Bravo! Bravo! Ťal jsi do živého!“ byl Sýkorka pochválen ze všech stran.

Ale to už na další židli vyskočil Ťuhýk, i on měl co říct.

„Pánové!“ zvolal a zabodl svůj prst do vzduchu, „já osobně neznám u nás nikoho, kdo by se chtěl ještě učit česky, natož česky mluvit.

Řekněte sami, pánové, proč si cpát do hlavy vyjmenovaná slova, proč se mořit se shodou podnětu s přísudkem, proč si pamatovat kuře, město, moře, stavení, když můžeme mluvit anglicky?

A pak, pánové, což je na tom to nejhorší, proč přechylovat, proč se špinit s takovým svinstvem jako přechylování?

Vždyť to na celém světě skoro nikdo nemá!

Jenom my musíme zase něco extra!

Naplivat na nás!“

„Naplivat!“ souhlasili všichni.

Ale to už nelenil a na stůl vyskočil Slaboproud a zvolal: „Pánové, vždyť už u nás ani česky skoro nikdo nemluví!

Zajděte si třeba do elitní školy Open Gatě!

V Open Gatích se už česky s nikým nedomluvíte!

Děti tam konverzují v angličtině i o přestávkách a ve svém volném čase. I své první literární pokusy provádějí v angličtině.

Nemluvě o tom, že maturitu z angličtiny zvládají lépe než maturitu z češtiny!

A já se, pánové, těm dětem nedivím.

Nedivím se jim, protože, ty děti v Open Gatích, to je budoucí elita našeho národa!

Ano, tyto děti povedou náš národ v časech globalizace, která je ještě pořád na začátku!

Ale aby nás mohly vést, musíme i my všichni ostatní mluvit anglicky, aby nevázla komunikace mezi elitami a zbytkem národa.

Tak je to, pánové!

Čeština je naše zhouba!“

Na stůl vyskočil Třepetalka a učinil cosi, co vypadalo jako znamení nesouhlasu.

Všichni ztichli.

„Pánové, dovoluji si pronést jednu zásadní poznámku k předmětu naší diskuze,“ řekl významně a pokračoval, „jistě není mezi námi nikoho, kdo by si nepřál z důvodů zde již uvedených smrt češtiny.

Ale já si, pánové troufám tvrdit, že skutečnost už dávno předčila všechna naše přání, neboť čeština, je, pánové, už mrtvá!

Nezdravé a škodlivé dílo obrozenců, skutečných zrádců národa, jež odmítli učinit náš národ konkurenceschopným, je právem zničeno a zapřeno!

Ano, pánové, čeština je mrtvá, a žádné zoufalé pokusy o její záchranu, jako je zavedení kdybysme místo kdybychom, nebo jiné pokusy o její zjednodušení, ji už nezachrání.

Už teď je v češtině tolik anglických slov, jejíchž používání je mnohem a mnohem pohodlnější, a ovšem taky světovější, že už ani nemůžeme mluvit o češtině, a to je, pánové, teprve začátek.

Ano, pánové, mladá generace nám ukazuje cestu.

Čím primitivnější jazyk, tím je jeho používání pohodlnější!

Proč bychom šli tři sta metrů do obchodu pěšky, když tam můžeme jet autem?

Primitivnější než angličtina je už jen svahilština, pánové.

A na závěr chci dodat ještě jednu věc, pánové.

Každý Číňan umí anglicky, jako když bičem mrská.

Proč to nejde u nás, pánové?

Protože se ještě dabují filmy!

Copak si nemyslíte, že i pro nadnárodní giganty typu Googgle či Facebook by nebylo všechno mnohem a mnohem jednodušší, kdyby všichni mluvili anglicky?

Pánové, my přece nejsme Maďaři, abychom mluvili česky, abychom měli svůj vlastní jazyk!“

Opět se strhla nepopsatelná vřava, která by trvala kdoví jak dlouho, kdyby se Chocholoušek nevyškrábal na ramena Konipáska a nezačal křičet: „Dřív se říkalo mazlivé teplouš, ale dnes se říká politicky anhažaované gay!

Dřív se musilo říkat pauza na kafe, dnes stačí říct break coffee!

To je přece pokrok, pánové!

Miluji Shakespeara!

To be, or not to be!

Kam se na to hrabe Klicpera, nebo Jirásek!

Miluji anglické idomy!

Face the music!

Ano, pánové, přejděme od slov k činům jako songwriter(ka) Lenny, která otevřeně říká, že píše texty svých písní raději v angličtině, protože v češtině je to moc složité.

Pánové, slibme si, že od této chvíle budeme mluvit už jen anglicky!

Czech fucking!“

„Czech fucking!“ křičeli všichni, včetně Konipáska, na jehož zádech Chocholoušek stál.

Není opravdu nad to, když se sejdou inteligentní lidé, kteří mají co říct k jakémukoliv tématu a ještě jsou navíc ke všemu patřičně jazykově vybaveni, takže naděje, že už se v České republice konečně nebude ozývat čeština, je den ode dne silnější a silnější a strach o osud našeho národa v globalizovaném světě úměrně tomu menší a menší a menší, až jednoho pěkného dne zmizí docela.

LOL!