Milostná předehra cti netratí

Nedávno bylo vyčteno jedním blogerem, že moje články jsou dlouhé. Může být, nepřu se. Ale to je i každý pohlavní styk s aplikovanou milostnou předehrou

            Toho dne, prvního v novém pracovním týdnu, nemluvilo se v našem úřadě o ničem jiném než jen o milostné předehře.

            Jako první toto téma nenakousl nikdo jiný než sám jeho přednosta, vážený pan K, muž asi padesátiletý, nadevše moudrý a rozvážný, čestný a poctivý, s perfektně vyrýsovanou postavou amatérského naturálního kulturisty, jenž svého času, a není to ještě tak dávno, sklízel vavříny na kulturistických kolbištích.

            „Já, pánové, jak jistě dobře, víte,“ začal pan K., když všichni úředníci byli posazeni na svých místech, „zrovna dvakrát nefandím všem těm novotám, co se na nás dnes valí ze všech stran, zezhora, i zezdola, zprava i zleva.

            Uznejte sami, k čemu jsou všechny ty novoty, například ta slavná elektronická státní práva?

            Já si troufám říct, že většina těch novot je k ničemu, ano k ničemu.

            Vezměte si, pánové, naše staré dobré předky, a srovnejme jejich život s naším.

            Neměli žádnou elektronickou státní správu a přece žili!

            Žili spokojeně a v klidu, za ničím se nehonili, kdežto my, my žijeme s věčně vyplazeným jazykem!

            A co za to může?

            Za to, pánové, mohou všechny ty novoty!

            Já jsem nastoupil do úřadu hned po škole, ale tolik stresu jako teď, to nikdy na úřadech nebylo!

            Proto nemám rád novoty a nijak se s tím netajím, a proto jsem vždy bytostně opovrhoval i milostnou předehrou, vždyť to sami dobře víte.

            ,Něžný muž, to je oxymoron!? říkal jsem vždy veřejně, třebaže v naší době není odvaha zrovna levná.

            Ano, byl jsem vždy toho názoru, že něžný muž, to je vlastně de facto poloviční teplouš, ano. Identifikoval jsem se zcela  s názorem, jda proti hlavnímu proudu, že milostná předehra je příčinou úpadku tradiční rodiny jakož i celé společnosti.

            Ale teď, teď se v mém sexuálním životě cosi změnilo a o tom vám, inteligentním a moudrým lidem, chci nyní, pánové vyprávět.

            Chcete-li, suďte mne za to, vyvrhněte mne ze svého středu, opovrhujte mnou, ale já jsem, pánové, té milostné předehře taky přišel na chuť!

            Stalo se to takto!

            Je sobota, skoro půlnoc, já ležím nehybně vedle své ženy a ona vedle mne.

            ,Spíš?? ptám se jí.

            ,Ne,? odpoví žena.

            ,Proč nespíš?? já na to.

            ,Čekám na sex,? žena na to.

            ,Opravdu to chceš?? zeptám se pro jistotu.

            ,Je přece sobota,? řekne žena.

            ,Tak se vysvleč, když to chceš, ať už to máme za sebou,? nařídím ji.

            Žena se vysvleče, já taky, chci se už převalit a lehnout si na ni, když v tom najednou, mne zničehonic napadne, že bych se napřed mohl lehce, jen tak zlehounka, dotknout jejích prsů, jedním slovem, je polaskat.

            ,Neblbni, kolik ti je?! Jsi snad buzík!?? rozlehne se mi v hlavě varovný výkřik.

            Ale moje ruka, ano, pánové, moje ruka jako by měla svoji vlastní vůli, zcela nezávislou do mé vůle, se už lehce dotýká ženiných prsů.

            Žena, to se ví, vyskočí jako uštknutá.

            ,Co blbneš!? Jsi normální?!? vykřikne.

            ,To nejsem já!? vyděšeně odpovím, ale moje ruka už opět laská ženiny prsy.

            ,Nech toho, připadám si jako lesba!? odstrčí žena rezolutně moji ruku.

            Ale ruka se nevzdává.

Zas laská ženiny prsy a tu se i s ženou děje cosi podivného. Za jiných, to jest normálních okolností, by už bylo dávno po všem, už bychom zase bez hnutí leželi vedle sebe. Ale já cítím, jak žena podivuhodně měkne, jak se stává poddajnou, ba dokonce, že začíná mi sama své prsy nabízet!

            Nu, pánové, nebudu vám popisovat všechno, co jsme dělali, než došlo k samotnému aktu. Snad postačí, když řeknu, že bylo hotovo, až když svítalo, a vy víte, že nyní svítá velmi pozdě, vždyť i dnes kvapili jsme do úřadu ještě za tmy. Nebýt milostné předehry, byli bychom už v tu dobu právě procitali ze svého spánku do nedělního svátečního rána.

Ale byla to vůbec ještě milostná předehra, nebyl to už vlastní obsah našeho páření, přičemž oněch pár sekund mé ejakulace muselo být už jen krátkým epilogem?“

Vysloviv tuto otázku, přednosta úřadu umlkl.

Slovo si vzal ctihodný pan J., služebně nejstarší byrokrat v našem úřadě, který mohl být už dva roky v důchodu, ale pořád ještě sedí, jako už celých čtyřicet let, na svém místě u okna.

„Dovolte mi, pánové, i vy, pane přednosto, abych se rovněž přiznal k tomu, že i já jsem zcela podlehl tomuto zhoubnému soudobému trendu, jenž nařizuje mužům, aby byli při sexu také něžní,“ řekl svým zvučným hlasem, kývaje u toho svou hlavou, jež byla celá pestře potetovaná, „jak víte, vždyť sami jste byli na mé svatbě, jsem podruhé ženat s o mnoho mladší ženou, které bych mohl být za jistých příznivých okolností i dědečkem.

V prvním svém manželství, i v tomto svém druhém, plnil jsem si svou manželskou, respektive mužskou povinnost tak, jak se vždy slušelo a patřilo, to jest bez řečí a bez zbytečných okolků.

Hup, hup, šup, šup a je hotovo.

Avšak již před čtrnácti dny, snad jste si možná všimli, že jsem před čtrnácti dny přišel do úřadu poněkud rozrušený, však jsem taky ten den v jednom spise udělal chybu, za kterou mi právem byly strhnuty prémie, ačkoliv se mi něco takového za celých mých čtyřicet let věrné služby státu stalo teprve podruhé, se mi přihodilo totéž, co se přihodilo i váženému panu přednostovi.

A od té doby, tedy již celých čtrnáct dní, si ani já, ani moje mladá žena nedokážeme představit manželský sex bez milostné předehry.

Ano, tak je to, pánové!“

Po těchto slovech se i všichni ostatní začali přiznávat, k tomu, že i do jejich sexuálního života razantně vstoupila milostná předehra, která z nich bez milosti učinila něžné muže.

Všeobecnou shodu však náhle přerušil hromový výkřik: „Fuj! Styďte se! Že vám není hanba!“

Všichni umlkli a s údivem pohlédli na pana V. nejmladšího sotva třicetiletého úředníka, otce ne víc než čtyř dětí, přičemž to čtvrté bylo teprve na cestě, jehož tvář divoce planula.

„Co je vám? Jste snad nemocný?“ zeptal se jej laskavě přednosta.

„Nejsem nemocný, jsem zdravý, stokrát zdravější než vy všichni dohromady!“ vyrážel ze sebe pan V., rudnuv stále víc, „ale nesnesu vaše úchylácké řeči, nesnesu!

Milostná předehra nemůže nikdy fungovat, neomarxistická propaganda vám všem vymyla mozky!

Milostná předehra není láska, ale smyslnost!

A smyslnost rozkládá rodinu i společnost, smyslnost je hrobařem každého tradičního řádu!

Skutečná láska se obejde bez milostné předehry. Skutečné lásce stačí minuta, ale možná i míň. Skutečné lásce stačí jen hup, hup, šup, šup a je to!

A já, pánové, pléduji za skutečnou, jedině možnou lásku mezi mužem a ženou!

Ano, pléduji za skutečnou a jedině možnou lásku mezi mužem a ženou, proto odmítám být něžným, proto odmítám být úchylem!“

Pan V. se zalknul a nyní všichni pohlédli udiveně na sebe.

Nakonec opět promluvil přednosta tak, jak jedině mohl promluvit moudrý muž na jeho místě.

„Víte, pane kolego,“ řekl přednosta, bera pana V. kolem jeho uzoučkých ramen, „já si vážím a respektuji a každý názor, je-li tento názor konstruktivní. Nejlíp to za nás všechny, co jsme tady, myslím, řekl Voiltare.

Ano, klidně bych se byl za to, abyste mohl projevit svůj názor, bil do poslední kapky krve, i když s ním nesouhlasím.

Ale uvažte sám, jestli je Váš názor skutečně konstruktivní.

Kolik je vám let?

Sotva třicet.

Jak dlouho sloužíte?

Sotva pět let.

Kolik máte dětí?

Sotva čtyři, přičemž to čtvrté je teprve na cestě.

To všechno neříkám vůbec proto, abych Vás dehonestoval, chraň bůh. To všechno říkám jen proto, abyste si uvědomil, že vaše životní zkušenosti jsou nutně zatím velmi, abych tak řekl, omezené. Ano, omezené, nevykládejte si to špatně, ale uznejte sám, co jste dosud prožil?

Máte sotva třicet let, sloužíte sotva pět let, zplodil jste sotva čtyři děti.

Co takový člověk, který je ještě pořád na prahu života, může vědět o sexu?

Říkáte, že stačí hup, hup, šup, šup, že láska víc nepotřebuje. Já to taky přece říkal, a vidíte moje životní zkušenosti, kterou jsou při vší úctě k vám mnohem bohatší než ty vaše, mi ukázaly, že manželský, a právě manželský sex, může trvat i déle než minutu.

A chcete snad něco namítat proti mým životním zkušenostem?

Prosím, namítejte si. Já si vážím a respektuji a vážím každého konstruktivního názoru, i když se diametrálně liší od názoru mého.

Ale váš názor, názor, takového holobrádka, jako jste vy, sotva může být konstruktivní. Promiňte, že vám to říkám takto otevřeně, ale je to tak, hehe!“

Přednosta se dobrácky rozesmál a s ním i všichni ostatní.

Pan V. zrudl ještě víc a, sednuv si do kouta, už se víc do rozhovorů o milostné předehře nepouštěl.

Hned druhý den požádal o propuštění ze služby, načež mu bylo bez prodlení vyhověno a na jeho místo byl do našeho úřadu přijat nový úředník, náš člověk.