Jo, souhlasím.

Jen bych měl k textu drobný dotaz a prosbu:

Když stojím na zadní plošině tramvaje, tak sice mám dokonalý přehled o dění jako vy, ale na rozdíl od vás se mně do paměti nevtiskují obličeje cestujících, protože doma po přečtení vtisků do paměti vidím z tramvaje pouze zátylky cestujících.

Nemohl byste mi, prosím, pomoci a poradit, abych ze zadní plošiny také viděl obličeje místo zátylků?

Díky předem.

A neměl byste mlčet raději vy?

Jděte příkladem.

Karma 👍

Jen jestli by se neměla zřídit vyšetřovací komise. Karma

,,Pustˇ, to je moje tyč!" Tak důrazně pravil autor, a se SVOU TYČÍ, z tramvaje č.17 vystoupil

Jj, magistra zřejmě jela tramvají kolem střelby a potřebuje výpis operátora, aby si to ověřila. K čemu netuším. Budovu své Alma mater zná jako své boty. Já budovu té své znám také velice dobře, jen mi to je k životu k ničemu. Dcera paní magistry mohla být v budově se střelcem, ačkoli celá rodina věděla, že má přednášky v budově jiné. A ke všemu byla dcera doma.

Magistra se jen snaží vnutit do svého přesvědčování emoce. Nic víc. Už mi to pomalu připomíná dopis z Kanady, který poslal známému známý, a který skončil u jiné známé.

Prostě hrdinka všedních dnů. Mně průjezdem tramvají a zjišťování času časů, jestli náhodou neprojizdela střelbou, taky náramně pobavila. A tím, jak dcera někde měla být, a nebyla, mi připomnělo Babišovo vyprávění jak ten, co měl přijít - nepřišel...