Mee too! Vás ještě ne?

Existuje chlap, který by někdy neobtěžoval ženu? Připomeňme jen hořký uděl vůbec prvního muže, Adama, když ho Eva donutila zblajznout jablko poznání

Náš hrdina byl starý prasák, dá se říct, že byl prasákem už od svého jinošství, ne-li rovnou chlapectví.

Nemyslel na nic jiného než na prasárny. Kde mohl, tam si vylepil plakát s nějakou nahotinkou, a nejraději ze všeho měl prasácké řeči.

„Takhle jsem ji ošukal,“ byla jeho nejoblíbenější slova doprovázené patřičnou gestikulací, ve které se náš prasák, jak se patří, vyžíval.

Jelikož už mu táhlo na padesát, jezdil prasák nejraději metrem, pořídil si kvůli tomu i Lítačku.

V metru si vždy, když byla dopravní špička, předem vyhlédl nějakou mladou ženu v krátkých šatech, se silonkami.

Když žena vystoupila a spěchala spolu s ostatním davem k eskalátorům, přilepil se k ní a vždy to zaonačil tak, aby na schodech stál za ní.

Zatímco schody vyvážely jeho, i ženu i ostatní cestující na povrch, náš prasák nelenil.

Vzal mobil, nenápadně jej vsunul ženě stojící nad ním pod šaty a vyfotil její rozkrok.

Jednou, dvakrát, třikrát, ale někdy (hlavně na Hradčanské) třeba i desetkrát.

„Pane, co to děláte? Vy mi fotíte rozkrok!“ obořila se jednou taková žena na našeho hrdinu, když si všimla, že jí vyfotil rozkrok.

Ale náš prasák dovedně předstíral, že tvrdě spí, takže si ostatní cestující museli myslet, proč ta ženská tak ječí na celé jezdící schody.

A tak to dělal do té doby, než se jedna z těch žen, co jezdí v metru v krátkých šatech, nezalekla a zveřejnila svůj zážitek s naším hrdinou v rámci kampaně „Mee Too“.

A to byla pro našeho prasáka těžká rána, protože od té chvíle už v metru žádnou mladou ženu v krátkých šatech a silonkách nepotkal. Všechny ženy začaly jezdit v metru raději v burkách, aby jim nikdo nemohl na jezdících schodech fotit rozkroky a vůbec je obtěžovat.

„Zakažte islám!“ skřípal starý prasák zuby.

Ale nebylo mu to nic platné, protože islám není ideologie, ale náboženství.