Mediální expert L. Jakl má pravdu, J.Soukup s TV Barrandov našel díru na trhu

A to díru hodně velkou. Tak velkou, že se dá do ní strčit hlava. A například takový pan prezident ji má hodně velkou, hlavu samozřejmě

            Nechci, aby to jako vypadalo, že si stěžuji na TV Šlágr, to vůbec ne!

            TV Šlágr je super a po půlnoci až do rána bílýho nekoukám na nic jinýho.

            Ale od rána bílýho až do půlnoci, to je přece jen trochu jiná písnička, to člověk přece jen vobčas zatouží po hezkým mluveným slově, nebo se chce se trochu zasmát v týdletý době eurotemna a bruselský poroby národa.

            A každej ví, že na smích jsou nejlepší tidleti komici. Vždyť když k nám přijede každej rok cirkus, tak se těším nejvíc ne na medvědy, co jezděj do kolečka na motorce, i když jsout taky moc fajn, ale na klauny, jak se zase budou kopat do zadku, z toho jsem vždycky hotovej.

            Ale nejde jen o srandu, ale jde i o slovo jako takový.

            Není snad člověka, kterej by byl tak blbej jak necky a nevěděl, že na počátku nebyl nejen tendlente prvotní tón, óm, ale že na počátku bylo i todleto slovo.

            A vo to slovo, a vo nic jinýho mi ani nejde.

            Člověk, ačkoliv není zdaleka jedinou formou inteligence na Zemi, a o vesmíru, kterej je plnej těhletěch strun (kdysi jsem vo tom čet knížky, menovalo se to První tři minuty, myslel jsem, že to bude něco vo sexu, ale bylo to vo vesmíru), přece jen potřebuje k svýmu duševnímu růstu i slovo.

            Abyste duševně rostli, to nestačí jen koukat na TV Šlágr, na to je potřeba i pořádný slovo.

            Ale kde takový pořádný slovo najít?

            Takový slovo, který by vás pozvedlo do nadoblačnej výšin?

            Sháněl jsem se po takovým slově, který by mě posunulo vejš, jako divej, ale nemoh pořád najít.

            Koho jsem se ptal, ten mi nedokázal poradit, a ptal jsem se všude možně, nejen po hospodách a azylácích.

            Až jednou mi jeden takovej, už na první pohled voduševnělej, chlápek poradil: „Hele, kámo, jestli se chceš povznýst, jestli nechceš bejt jen prachvobyčejnem červem, co plazí v pozemským prachu, tak se koukni na TV Barrandov. Ten týpek, co mu to prej patří, ten dokáže se slovem hotový zázraky!“

            A tak jsem si našel TV Barrandov, televizi mýho srdce i mozku.

            Nejvíc se mi na íi líbí, že se člověk nejen zasměje (ty fóry jsou fakt moc dobrý), ale i náležitě poučí, vopravdu duševně povznese.

            A jak ten Soukup dokáže šermovat rukama, hotovej Bruce Lee!

            Takový šermování rukama, to se jinde nevidí, a na ČT, kde furt dávaj nějaký pitomý dejvický divadlo (kdyby se tam ti herci aspoň kopali do zadku!) už vůbec, ale hlavně že to musíme cálovat, fuj!

            Ale nejvíc mě berou Hovory s prezidentem!

            To je fakt klasa!

            U toho si člověk fakt dokonale pročistí hlavu, ještě líp, než kdyby se nechal zavřít do cvokhausu a nechal si dávat elektrošoky!

            Kam se na to hrabou všechny tydlety slow televize!

            Prezident mluví tak, že člověk u toho sladce usíná, ale přitom těma svejma řečma zároveň rozděluje národ.

            A to je dobře, že rozděluje národ!

            Moc dobře!

            Já bych ani prezidenta, co sjednocuje národ (jako třeba Putin) nechtěl!

            Vždyť i tendleten Ježíš pravil: „Oheň jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul! V křest mám být ponořen, a jak je mi úzko, než bude vykonán! Myslíte, že jsem přišel dát mír na zemi? Ne, říkám vám, ale rozdělení. Od nynějška totiž bude rozděleno pět lidí v jednom domě: tři proti dvěma a dva proti třem. Budou rozděleni otec proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“

            To jasný, co se tím myslí. Těch pět lidí v jednom baráku, to je jako českej národ, ti dva proti třem, to je jako pražská kavárna, ten barák, to je jako Česká republika, a Zeman to je jako Ježíš.

            Já bych nějakou pitomou Čaputku nechtěl na Hradě ani za milión, na co bych pak koukal v televizi?

            Hovory s prezidentem nejsou ani v polovině, a já už spím jak malej harant, kterýmu dali do flašky s dudlem pívo.

            Spím a zdá se mi, že jsem tendleten Ovčáček a že jsme s prezidentem na Matějský a že sedíme ve vláčku, co jede přes strašidelnej Hrad, po to jsem vždycky toužil, svízt se ve strašidelným hradu, a když se zase probudím, je už po půlnoci a v bedně běží TV Šlágr.

Já už to mám tak nastavený, že mi to tak samo přepne. Já si koupil chytrou televizi na splátky, a už jsem pět splátek nezaplatil, protože dlužím, kam se podívám.

Ale co, nějak bylo, nějak bude, s Jaklem za naši SPD v RTRV houby zle!