Marek Eben se svým žertem o novodobých svazácích trefil přímo do černého

V tom, jak se úzkostlivě hlídá politická korektnost, tkví určité nebezpečí, které je pravým opakem neurčitého bezpečí a o to je to celé horší

Děti u nás ve městě prázdniny nenáviděly, protože přes prázdniny byla škola zamčená a její okna zatloukl lokajský školník bytelnými prkny, aby snad do ní nikdo nevlezl. Děti, které měly velmi školu a hlavně pana učitele rády, tak měly smůlu, nemohly se do školy nijak dostat, aby se tam v lavicích těšily na to, až skončí prázdniny.

A proto děti, kterým se po škole tak stýskalo, poslaly aspoň panu učiteli pohled z pionýrského tábora.

Stálo na něm: „Politická korektnost je opium lidstva! Ať žije Eben!“

Jenže pošťačka, která házela panu učiteli pohlednici do schránky, byla udavačka.

Udala, že ten, kdo poslal tu pohlednici, znevažuje LGBT, Romy, černochy a ženy na pracovišti.

„Kdo vám poslal ten pohled?!“ udeřil na pana učitele tajemník okresního výboru NSSM (Nový Svaz socialistické mládeže), před kterého byl pan učitel předveden.

Pan učitel se usmál, zrovna tak, jako by stál před tabulí a seznamoval děti s novou učební látkou, a řekl: „Já sám jsem si ho poslal. Chtěl jsem ten pohled všude ukazovat jako důkaz toho, jak mě děti mají rády, že mi posílají pohlednice z tábora.“

Tvář tajemníka se zlověstně zakobonila jako nebe před bouřkou, která nevěští nic dobrého.

„V tom případě vás zatkneme a pošleme do ruské Nové Země, kde budete sloužit u PTP s ruským hokejistou Fedotovem,“ řekl tajemník tvrdě okresního výboru NSSM.

„Sám jsem si ji poslal, podívejte,“ zopakoval pan učitel s úsměvem, jako by právě předával vysvědčení premiantce třídy, a napsal úplně stejným písmem, jaké bylo na pohlednici, „politická korektnost je opium lidstva. Ať žije Eben!“

„Nu jak myslíte,“ ušklíbl se tajemník, zlověstně dodávaje, „ten žert vás přijde hodně draho. Z Romů. LGBT, uprchlíků a žen v domácnosti si dělat srandu nikdo nebude!“

Ale tajemník se marně namáhal, pan učitel děti neprozradil, vzal na sebe všechnu vinu, a tak ho poslali za Fedotovem za polární kruh k PTP.

Ale odtud pan učitel už žádné pohledy neposílal, ani pozdravy dětem, a nikdo nevěděl proč, vždyť psát přece uměl, možná jenom tak žertoval…