Jako fór dobrý (předpokládám, že inspirací byla sebevražda rodiny ve Zlíně)

Ve skutečném životě se však celá naše civilizace smrti bojí, vytěsňujeme ji na samý okraj nezájmu. Nevíme co s ní a strach překrýváme blahobytným veselým jak na Titaniku. Smrt je v současné evropské civilizaci něco, o čem nechceme mluvit, o čem se vyhýbáme mluvit. Jako by smrt byl komunista, za kterého se celá rodina stydí a neví co s ním, a proto dělají, že "neexistuje".