Liberálové vraždí nenarozené děti a genderové neziskovky tomu tleskají

Je to tristní představa, že nikým nevolení liberálové rozhodují o našich životech a genderové neziskovky tomu tleskají jako na divadle

            Bylo to za časů, kdy bůh ještě neměl děti, ani ženu, kdy byl ve svém království sám jako ten kůl v plotě, který se ovšem skládá právě jen z tohoto jednoho kůlu, protože bůh je všudypřítomný a taky mimo něj nic není (a jak by taky mohlo být).

            Jediný, kdo v těch časech dělal bohu společnost, byl Duch Svatý.

            Ale řekněte sami, jakápak společnost, když Duch Svatý byl vlastně zase jen bůh sám, takže veškeré rozhovory s ním nemohly, než být jen boží samomluvou.

            Není divu, že bůh si v těch časech krátil čas všelijak, aby ubil všechnu tu věčnost, nikým nestvořenou a přece existující přinejmenším an sich, která bezezbytku vyplňovala jeho království, a kterou si náš, lidský rozum, málo platné, nedovede představit ani trochu.

            Nejoblíbenější jeho zábavou bylo vyvražďování, ovšem vyvražďování zcela legální, o tom žádná.

            „Kdo stvořil člověka k obrazu svému?“ tázal se bůh, šikovně předcházeje jakýmkoliv morálním dilematům, aby si i sám odpověděl, „já!

            A má stvořitel právo zničit své dílo!

            Má!

            Vyvražďováním lidské pakáže nedělám nic špatného, neboť všechno to se stejně jen odehrává v mé mysli, neboť svět i člověka stvořil jsem jen ve své představě, jsemť já bůh, totiž jen vůle a představa!“

            Bylo tedy hned jasné, že bůh se vyvražďováním nedopouštěl ničeho nelegálního, nebo dokonce nemravného, vždyť toliko si pohrával se svými představami, za což nelze žádného solipsistu soudit, a už vůbec ne potrestat.

            Dost možná, nebýt vyvražďování, by se bůh ve své všemohoucnosti zbláznil, měloť tedy ono i vynikající terapeutický účinek, aniž by nijak zároveň zpochybňovalo boží lásku k lidem, vždyť hodlal všechny vyvražděné vzkřísit v den posledního soudu, aby drtivou většinu z nich mohl vyvraždit znovu, tentokrát ovšem už nadobro.

            Ale kdo by nechtěl vstát aspoň jednou z mrtvých?

            A milující bůh to potěšení dopřeje každému z nás!

            Tentokrát bůh vyvraždil Sodomu a Gomoru.

            „Tak co, jak to šlo?

            Dobrý?“ ptal se jej Duch Svatý, ergo se tak ptal bůh, sám sebe.

            „Jo, dobrý.

            Šlo to jako po křižmu,“ odpověděl bůh.

            „A odkrágloval jsi všechny?“ vyzvídal Duch Svatý, ačkoliv to samozřejmě věděl, ale co zbývá bohu vševědoucímu, než předstírat nevědomost, rozmlouvá-li sám se sebou?

            „Skoro všechny,“ odpověděl.

            „Nenechal jsi nějaké nenarozené?“ ptal se Duch Svatý.

            „Ne, žádné nenarozené jsem nenechal,“ odpověděl bůh.

            „Nenarozené jsi možná mohl nechat. Jistě, Sodoma a Gomora byly hříšná města, dokonce tam měli hajzly pro třetí pohlaví, ale ti nenarození byli přece nevinní,“ namítl Duch Svatý.

            „Nevinní?

            Nikdo tam na světě není nevinný!

            Už jsi zapomněl na dědičný hřích, na to, jak jsem proklel člověka?!

            Každý člověk se narodí z hříchu!“ připomněl bůh Duchu Svatému.

            „To je fakt!“ uznal Duch Svatý.

            „Nenarozené vyvražďuji vůbec nejraději. Je to taková jemná, skoro hodinářská práce. To bys nevěřil, že dobrá půlka všech těch plodů, které jsem tam vyvraždil, byla počata uměle,“ řekl bůh.

            „No to mě poser!

            Ta Sodoma a Gomora, to byla hotová Sodoma Gomora!“ zvolal Duch Svatý.

            „A vidíš, ty po mně chceš, abych nechal všechny lidské plody v Sodomě a Gomoře na živu,“ ušklíbl se bůh.

            „Jsem primitivní hlupák, uznávám. Proto taky při biřmování sestupuji do katolíků. Je dobře, myslím pro spásu člověka, pro jeho blaho, že jsi v Sodomě a Gomoře zavraždil i všechny lidské plody, kdoví, co by z nich vyrostlo,“ přitakal Duch Svatý.

            „Však jsem taky liberál. Ve vztahu k sobě samému určitě, protože bohu je dovoleno vše, i naprostá a proto genderově korektní bezpohlavnost,“ odpověděl bůh a měl, jako vždy pravdu, protože není většího liberála, a proto i vraha, nad boha.